Mnohde operuje s tzv. rasovou předurčeností, tedy tezemi, k čemu jsou ta či ona rasa či národ „povolány“. Jejich symbolika často stylizovaně odkazuje na hitlerismus.

Mnozí američtí neonacisté tak šíří nenávist vůči černochům, Latinoameričanům, Asiatům a Židům. A prosazují názor, že „bílá rasa“ musí zůstat „čistá“ – je předurčena k vládnutí. Němečtí neonacisté upřednostňují „pokrevně čisté Němce“ a stejně jako krajní pravice v jiných evropských zemích jsou ostře proti cizincům s argumentem, že „berou domácím práci“.

Nejznámější takovou německou extremistickou stranou je NPD. Vznikla v roce 1964 jako pravicová partaj vycházející z nacionalistické a revanšistické ideologie. Podle řady politologů i historiků vykazuje programovou a i názorovou blízkost k někdejší NSDAP.

NPD sleduje ideu národního společenství a příslušnost ke společenství definuje podle rasových kritérií. Národ vidí jako etnicky a rasově homogenní jednotu a podle slovníku NPD nemůže být Němcem, kdo není bílý. NPD je pro autoritářský stát. Ten má např. prosadit „vůli národního společenství“, hranice státu z roku 1937 a změnit hodnocení nacistické éry.

Hned po založení měla NPD nemálo sympatizantů právě z řad bývalých členů NSDAP, což se ve druhé polovině 60. let ukázalo i při zemských volbách – v sedmi zemích původní SRN překročila pětiprocentní hranici potřebnou k získání poslaneckých míst.

Zakázat NPD se nepodařilo

Po znovusjednocení Německa v roce 1990 její vliv upadl, teď je jen v zemském sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Má ale jednoho europoslance.

Německá kontrarozvědka ve zprávě z roku 2012 konstatovala, že činnost NPD sleduje cíle „neslučitelné s demokratickými a státoprávními principy obsaženými v německé ústavě. Ideologické pozice strany jsou výrazem pravicově extremistického pohledu na svět“. Už v roce 2003 se spolkové země snažily dosáhnout u Ústavního soudu v Karlsruhe jejího zákazu.

Nepodařilo se. Soud bral v potaz, že ve vedení NPD byli i tzv. důvěrníci kontrarozvědky, kteří mohli ovlivňovat politiku strany. Dnes usilují země znovu o zákaz NPD a soudci zase žádají důkazy, že tzv. důvěrníci už ve vedení strany nejsou.

Vedle NPD působí v Německu i skupiny a organizace s podobným zaměřením, při čemž některé sahají i k násilnostem. Podle úřadů funguje v SRN kolem 170 tzv. kamarádství, jež sledují podobné cíle s NPD.

Silné vazby i na Česko
Neonacisté spolupracují také s pravicovými extremisty v Česku, kterých je podle poslední zprávy Ministerstva vnitra ČR na pět tisíc a jen v roce 2013 měli na svědomí nejméně 211 trestných činů. Jejich militantní jádro tvoří 150 členů různých skupin.
Nejsilnější je Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), jež se nyní zaměřuje na protiromské akce. Odnoží DSSS je Dělnická mládež, která je nejaktivnější ve spolupráci s německými neonacisty. V Česku působí i buňka neonacistické Wotan Jugend.
V rámci neonacistické scény se uskutečnilo i několik tzv. solidárních akcí. Jednou z nich bylo Světlo pro Drážďany s organizací Freies Netz Süd v Ostravě. K získání dalších členů slouží komerční, ale i utajené koncerty. S Bavorskem a Saskem vytvořily české skupiny společnou organizaci Deutsche-Böhmischer-Freundkreis.