Izumo na délku měří 248 metrů a velikostí se vyrovná válečným plavidlům, jaká Japonsko mělo v době druhé světové války, uvedla ČTK.

Proti americkým letadlovým lodím má nicméně sotva čtvrtinový výtlak a nemůže se rovnat ani čínským letadlovým plavidlům, přesto právě Čínu a další japonské rivaly v regionu svojí velikostí pobouřilo.

Navzdory velikosti válečné lodi trvá vláda na tom, že jde pouze o „torpédoborec přepravující vrtulníky“, a tudíž plavidlo neporušující pacifistickou ústavu země. Ta zakazuje, aby Japonsko disponovalo letadlovými loděmi, protože ty přesahují požadavek „obrany“ a mohou sloužit k útoku na jiné země. „Zvýší naši schopnost vyhledávat nejmodernější čínské ponorky, což se nám dařilo stále obtížněji,“ řekl listu Asahi šimbun nejmenovaný důstojník japonského vojenského námořnictva.

Japonská válečná loď Izumo v jokohamském přístavu

Japonská válečná loď Izumo v jokohamském přístavu

FOTO: Issei Kato, Reuters

Obří plavidlo v číslech
JS Izumo DDH-183
nosič vrtulníků
výtlak: 24 tisíc tun
délka: 248 m 
rychlost: 30 uzlů
Výzbroj
2x raketový systém Raytheon RIM-116 SeaRAM, 2x systém blízké obrany Phalanx
Helikoptéry
Sikorsky/Mitsubishi SH-60K Seahawk, Kawasaki/AgustaWestland MCH-101, výhledově Bell-Boeing V-22 Osprey

Izumo pojme 470člennou posádku, dalších 450 vojáků nebo cestujících a devět vrtulníků. Přistávat na ní mohou i letouny V22 Osprey, které spojují schopnosti vrtulníku a letadla – tyto vrtulníky Japonsko plánuje v budoucnu pořídit.

První čínské cvičení daleko od pobřeží

Zatímco Japonci křtili loď, Číňané, s nimiž má Tokio nejvypjatější vztahy od druhé světové války, uskutečnili první letecké cvičení daleko od svých břehů v západní části Tichého oceánu, konkrétně nad úžinou Baši mezi Tchaj-wanem a Filipínami.

„Je to poprvé, co vzdušné síly Čínské lidové armády podnikly takové cvičení ve vzdušném prostoru daleko od pobřeží Číny,“ řekl mluvčí Šen Ťin-kche agentuře Nová Čína. Cílem podle něj bylo „navýšení mobilitu a bojeschopnost letectva na otevřeném moři“.

Čína připomněla historický kontext

Čína v posledních letech navyšuje každý rok svůj vojenský rozpočet o více než deset procent. Japonsko výdaje také zvedá, v porovnání však mnohem méně.

Vztahy mezi Japonskem a Čínou jsou přitom nejvypjatější od druhé světové války kvůli územním sporům. Své hrají i historické reminiscence z válečné okupace čínských území Japonci a zločiny, jež tam napáchali.

Čínský tisk nyní připomněl, že loď jménem Izumo se podílela na japonské invazi do Číny v roce 1937; v roce 1945 ji potopili američtí vojáci.