Záznam nízkofrekvenčního zvuku, který lidské ucho neslyší, vědci museli zrychlit, aby byl slyšitelný. Zajímavé je, že ho zachytily přijímače u australského pobřeží. Znamenalo by to, že putoval přes půlku Indického oceánu. Původ měl zřejmě v oblasti jižně od Indie, asi 4800 kilometrů severozápadně od Austrálie.

Oceánograf Alec Duncan z australské Curtinovy technické univerzity uvedl, že zvuk vysloveně nepřipomíná něco, co by bylo podobné žuchnutí nebo dopadu něčeho těžkého na vodní hladinu, a existuje podle něj pravděpodobnost, že se zmizelým boeingem souvisel.

Miniponorka Bluefin 21 na palubě lodi HMAS Ocean Shield

Po ztraceném boeingu pátrala neúspěšně i miniponorka Bluefin 21.

FOTO: Reuters

„Pokud se mě zeptáte, jaká je pravděpodobnost, že tento zvuk má nějakou spojitost s pohřešovaným letadlem, tak bez podpory satelitních dat je to 25 až 30 procent. Určitě ale stojí za to prozkoumat ten jev detailně," prohlásil Alec Duncan.

V jiné části oceánu

Problém ale je, že oblast, odkud tajemný zvuk přišel, se neshoduje s výpočty pravděpodobné dráhy letu ztraceného stroje společnosti Malaysia Airlines.

Podle údajů britské satelitní společnosti Inmarsat malajsijskému letadlu s 239 lidmi na palubě došlo palivo v jihovýchodní části Indického oceánu, tedy zhruba 1000 kilometrů od australského pobřeží. Tam také po troskách stroje pátrala několik týdnů robotická ponorka, žádné stopy ale nenašla. [celá zpráva]

Ve hře je i zemětřesení

Vědci také zvažují další možnosti, co by mohlo být zdrojem zachyceného zvuku. Jednou z nich je malé podmořské zemětřesení. Mohlo by vyprodukovat podobný zvuk, slyšitelný na velkou vzdálenost. Intenzita otřesů by ale nebyla dost silná, aby je zachytily seizmografy na nejbližší pevnině.

Dva přijímače, které zvuk zachytily, mohou poskytnout dostatek dat, aby se podle nich dal stanovit směr, odkud se nesl. Mnohem komplikovanější je určit vzdálenost, kterou zvuk urazil. Oblast původu je tak několik set kilometrů široká a několik tisíc kilometrů dlouhá. Zabírá údajně zhruba území o rozloze amerického Texasu.

„Náraz na vodu to být mohl“

Jeden z přijímačů patří týmu oceánografů v čele s Duncanem, kteří s ním monitorují především komunikaci plejtváků obrovských, řadících se k nejohroženějším živočišným druhům. Druhý přijímač provozuje Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek.

Odborník na akustiku Mark Prior potvrdil, že zvuk by mohl odpovídat nárazu na hladinu oceánu. Mohl se podle něj ale cestou odrazit od nějaké podmořské hory, což by znamenalo, že data z přijímačů mohou odkazovat k ní, a ne k místu, kde zvuk původně vznikl.

Australské úřady jsou k poslední možné stopě po ztraceném boeingu zatím skeptické a nové pátrání v oblasti vzdálené tisíce kilometrů nenařídily. Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines přerušil satelitní komunikaci 8. března. Zmizel beze stopy a s ním i 239 lidí na palubě.