Příběh vykazuje zajímavé shody s biblickou verzí, pozoruhodně se však od ní v lecčems liší. Muž, „Adam“, je v tomto příběhu původně nesmrtelným bohem, který bojuje se „zlým bohem Horranu“. Jeho protivník se po porážce proměnil v hada, otrávil rajský strom života a jediným uštknutím proměnil božského „Adama“ ve smrtelníka.

Ostatní bohové se však nad svým společníkem změněným v člověka slitovali a utěšili jej tím, že mu dali „dobrou ženu“ Kubabu, tedy Evu, původně také bohyni. Díky ní je lidstvu zajištěna přece jen jistá forma nesmrtelnosti v nekonečném koloběhu rození a smrti.

V Bibli je viníkem žena

V biblické verzi nese hlavní vinu za vyhnání z ráje Eva, která se nechala hadem přimět k tomu, aby dala Adamovi pojíst ze stromu poznání. Muž se provinil jen tím, že se dal svést ke hříchu. „V ugaritské praverzi nenese ani Eva žádnou vinu,“ zdůraznila podle rakouské stanice ORF profesorka Korpelová, která působí spolu s de Moorem na Protestantské teologické univerzitě v Amsterodamu.

Tabulky z Ugaritu archeologové objevili v roce 1929, aspoň zčásti je však rozluštili teprve o půl století později. Korpelová a de Moor nově přeložili tabulky z ugaritštiny, zaniklé semitské řeči, a našli v nich poprvé souvislosti. V knize „Adam, Eva a ďábel“ tak mohli nabídnout první pevný důkaz pro domněnku, že biblický příběh Adama a Evy vychází z prastarých mýtů.