Rwandský prezident Paul Kagame pařížskému týdeníku Jeune Afrique řekl, že Francie spolu s Belgií pomohly vytvořit předpoklady pro genocidu a účastnily se i zabíjení. Vláda v Paříži v reakci na to oznámila, že francouzská ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová se nezúčastní slavnostní ceremonie k uctění obětí. Nahradit ji měl velvyslanec v zemi Michel Flesch. Ten však neobdržel na akci akreditaci.

Kagame tvrdil, že Belgičané vytvořili v zemi nerovnost, když už po první světové válce upřednostňovali Tutsie. Když získala kolonie v roce 1959 svobodu, 43 z 45 nejvyšších funkcí zastávali Tutsiové.

Účastníci piety ve Rwandě

Účastníci piety ve Rwandě

FOTO: Ben Curtis, ČTK/AP

Francie měla úzké vazby na tehdejší režim prezidenta Juvenala Habyarimany z kmene Hutuů, jehož násilná smrt masové vraždění rozpoutala. Také do země dodávala zbraně, použité pak při masakrech.

Édouard Balladur, který zastával post předsedy vlády v době genocidy, označil současná obvinění ze strany Rwandy za „účelovou lež”. Podle něj nebyla Francie v žádném případě spoluviníkem genocidy, naopak jako první dala podnět k vyslání humanitární mise.

Genocida ve Rwandě

Násilnosti vypukly v noci ze 6. na 7. dubna 1994. Během sta dní hutuští extremisté zmasakrovali na 800 000 lidí. Asi 2,7 miliónu lidí muselo uprchnout ze svých domovů a na 1,6 miliónu se uchýlilo do zahraničí.

Generální tajemník OSN Kofi Annan v roce 1997 potvrdil, že organizace byla předem upozorněna na chystanou genocidu a mohla jí zabránit, za což cítí vinu.  Selhání přiznal i bývalý prezident Spojených států Bill Clinton. Francouzský parlament přímý podíl Francie na genocidě odmítl, připustil ale řadu chyb, Paříž se od té doby snaží vyrovnat s kritikou za pomalou reakci na vývoj situace a neschopnost přispět ke zmírnění násilností.

Genocida ve Rwandě byla také jedním ze spouštěcích mechanismů Velké africké války na území Zairu (dnešní DR Kongo), kam Tutsiové před genocidou ze strany Hutuů utekli. Napřed bojovali proti rwandským a místním Hutuům, jichž povraždili desetitisíce, pak se ale obrátili proti konžské vládě. Pomohli svrhnout zairského prezidenta Mobutua, ale pak se s nimi armáda rozloučila. Velká africká válka, jíž se účastnilo devět zemí, si vyžádala od roku 1998 do roku 2004 3,8 miliónu obětí.

V posledních letech Rwanda podporovala protivládní konžské vzbouřence z hnutí M23, než byli donuceni se vzdát.