Moskva se po ukrajinském odmítnutí plánu na přidružení k Evropské unii zavázala, že Kyjevu poskytne půjčku ve výši 15 miliard dolarů a slíbila snížení vývozní ceny zemního plynu o třetinu. Vzhledem k nepokojům v Kyjevě byl ale převod peněz zastaven.

„Minulý týden jsme hovořili o nákupu ukrajinských dluhopisů za další dvě miliardy dolarů. Situace se ale od té doby dramaticky změnila. Musíme vyčkat, dokud nevznikne nová vláda," řekl Siluanov novinářům.

Americký ministr financí Jack Lew na konferenci prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny pracovat spolu s Ruskem a dalšími státy na obnově demokracie na Ukrajině. Chtějí Kyjevu pomoci v prosazení reforem, které obnoví hospodářskou stabilitu země a upevní na Ukrajině demokracii.

Eurokomisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn v Sydney prohlásil, že Brusel je připraven poskytnout Kyjevu "podstatnou pomoc", jakmile na Ukrajině vznikne nová vláda.

„Z evropského ohledu je důležité, abychom ukrajinskému lidu nabídli jasnou evropskou perspektivu," řekl Rehn. ”Jsme připraveni nabídnout podstatnou finanční pomoc, jakmile bude dosaženo politického řešení založeného na demokratických zásadách a jakmile bude zřejmé, že nová vláda se bude seriózně a odpovědně věnovat institucionálním a hospodářským reformám," uvedl eurokomisař.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že MMF je připraven poskytnout Kyjevu pomoc, jakmile o to bude požádán. "Ukrajina je členem fondu. Pokud požádá o hospodářskou nebo finanční pomoc, jsme připraveni ji poskytnout," řekla Lagardeová. „Je ale třeba, aby na Ukrajině byl někdo, s kým je možné jednat," dodala.

Dřívější vláda ukrajinského premiéra Mykoly Azarova odmítala pomoc MMF přijmout, protože byla spojena s požadavkem zvýšení maloobchodních cen energií. Kritickou finanční situaci se nakonec Kyjev rozhodl řešit pomocí ruské půjčky.