Článek
Přímořské regiony proto budou v následujících letech pravidelně každý rok sužované povodněmi. Ty by mohly postihnout 0,2 až 4,6 procenta obyvatel na celém světě.
Rychlejší vzedmutí mořských hladin má na svědomí rozsáhlejší tání z Arktidy. Úbytek ledu v Arktidě vede k jejímu rychlejšímu oteplování, a tím rychleji se pak ztrácí led v Grónsku a v severní Kanadě.
Změny, které s sebou přináší globální změna klimatu, způsobí podle kalkulace autorů studie každý rok škody za čtyři bilióny korun, ovšem účet se bude neustále zvyšovat. Proti situaci před třiceti lety je to zhruba čtyřnásobek.
Extrémní výkyvy počasí by podle propočtů měly mít na svědomí snížení výkonu celosvětové ekonomiky o 0,3 až 9,3 procenta, předpokládá studie uveřejněná v časopise PNAS. S podobnými závěry počítá i výhled Světové banky.
Vědci počítají s tím, že sumy za protipovodňovou ochranu se budou neustále navyšovat. Vybudování nových a údržba stávajících ochranných zařízení se bude ročně pohybovat kolem 53 miliard eur.