„Darovali Egyptskému muzeu tři předměty, z nichž dva se už vrátily na původní místa v expozicích a zbývajícímu se věnují restaurátoři,“ potvrdil švýcarské televizi SRF Zahí Havás, někdejší šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky, který celou kariéru zasvětil starověkému odkazu svých předků.

Havás odmítl potvrdit dohady, že neznámí velkorysí mecenáši si říkají Přátelé Egypta v narážce na Přátele Sýrie, skupinu zemí vedených Saúdskou Arábií a Katarem a podporujících politicky a především finančně syrskou opozici v občanské válce proti režimu Bašára Asada.  V pozadí se údajně skrývají Egypťané, kteří zbohatli v USA a dodnes nedají na svou vlast dopustit.

Někdejší egyptský šéfarcheolog jen odhadl, že zachránci museli sáhnout hluboko do kapsy, protože skvosty nejspíš vykoupili řádově za milióny dolarů. „Velmi pravděpodobně šlo o pořádně vysoké sumy,“ podotkl.

Ohlídá dědictví faraónů satelit?

Haváse znepokojuje rozsah kšeftování s poklady země faraónů i ilegálních vykopávek. „Během revolučních zvratů, kdy se policie stáhla, dav vyplenil některá muzea, místa vykopávek i obchody. Ministerstvo kulturního dědictví dosud škody podrobně nevyčíslilo. Hloubková inventura ještě neskončila,“ upozornil.

Na jaře 2011 skupina rabujících – jednak strážci káhirského Egyptského muzea, jednak lupiči, kteří do budovy pronikli světlíky – poškodila třináct výstavních vitrín, všechny v prvním patře, kde se nacházejí Tutanchamonovy poklady. Z této jedinečné klenotnice starověkého umění zloději odnesli pět desítek předmětů, převážně z Amarnského období vlády faraona Achnatona, jeho rodiny a také pohřební výbavy jeho syna Tutanchamona.

Další tři – část rakve z Nové říše, obřadního skarabea a jednu z jedenácti sošek Tutanchamonova praděda – pracovníci muzea našli na půdě budovy.

Kromě toho dav vyloupil sklady a depozitáře Dahšúru, v Sákkaře a v Port Saidu.

Pět tisíc let dějin pod jednou střechou
Egyptské muzeum nabízí víc než 120 tisíc artefaktů – od kolosálních soch po drobné šperky – z téměř všech období pětitisícileté historie starověkého Egypta.
Pokud byste se zdrželi u každého exponátu minutu, potřebovali byste na všechny devět měsíců.
Jádro sbírky shromáždil v roce 1858 francouzský egyptolog Auguste Mariette.
V roce 1902 se sbírka přesunula do dnešního sídla v Káhiře.
Muzeum po senzačním pokusu o vloupání dostalo nový bezpečnostní systém, v roce 2003 byl modernizován. Hodnota exponátů je nevyčíslitelná.

V uplynulých letech zmizelo z míst vykopávek a skladů na třicet procent artefaktů, upřesnil Havás. Za jedinou možnost, jak tomu zabránit, považuje plošné sledování země satelitem a vytvoření zvláštní zásahové policejní jednotky.

Činí se i padělatelé

Kromě zlodějů a překupníků nezahálejí ani falzifikátoři. Egyptský diplomat si vybavuje příběh z Londýna. Tamější ambasádě se přihlásila Britka z nejvyšších kruhů s tím, že získala mimořádně cenný kousek. „Dohodněme se: věnuji ho Egyptu a vy se nebudete ptát, odkud ho mám,“ navrhovala s tím, že by ji potěšilo, kdyby se v některém z předních egyptských muzeí pak objevila cedulka s jejím jménem jako dárkyně.

Diplomaté nekývli, pouze požádali, zda mohou poslat artefakt k analýze odborníkům do Káhiry. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. „Šlo o padělek. Středně zdařilý – nebyl ani dokonalý, ani Made in China,“ uzavírá diplomat.