Za osm měsíců ve funkci se Pak nesešla s japonskými představiteli. Při návštěvě Evropy řekla BBC, že důvodem je minulost: „Jsou tu jistá témata, která to komplikují. Jedním případem je téma tzv. žen útěchy. To jsou ženy, které musely strávit léta rozpuku v utrpění a strádání a zbytek života měly v troskách. Žádný z těchto případů nebyl vyřešen, nikdo nebyl osloven. Japonci nijak nezměnili svou pozici týkající se této otázky. Jestliže Japonsko dál trvá na stejném historickém pohledu a opakuje starší výroky, k čemu by schůzka sloužila. Asi by bylo lepší žádnou neuskutečnit.“

Japonsko za války nutilo ženy na okupovaných územích, aby sloužily jako ženy útěchy, tedy sexuální otrokyně násilím nucené k prostituci s  japonskými vojáky.

Důkazy „neexistují”

Koreu anektovalo Japonsko v  roce 1910 a její okupace skončila až po druhé světové válce, kdy bylo japonské císařství poraženo. Opakovaně potlačovalo národní identitu Korejců, od konce třicátých let probíhalo v Koreji tvrdé pojaponšťování. I Korejky musely sloužit japonským vojákům k potěšení jako prostitutky. Sami Japonci uvádějí, že v Koreji šlo o 16 000 až 20 000 žen.

Japonský parlament ale v roce 2007 dospěl k závěru, že neexistují důkazy, že by japonské ozbrojené složky získávaly tyto ženy násilím. Na tomto pohledu Tokio setrvává. Letos ósacký starosta Toru Hašimoto toto tvrzení zopakoval a pak se je pokoušel zmírnit tím, že to dělaly proti své vůli, ale dodal, že jejich služba byla nutná, protože vojáci si potřebovali odpočinout. [celá zpráva]

KLDR nesmí po hrozbách získávat výhody

Ani hrozby ze strany Severní Koreje, které eskalovaly na jaře po třetím severokorejském jaderném testu, nesblížily Tokio a Soul, i když jinak vedly ke sjednocení postojů mezinárodního společenství. Se sankcemi na KLDR souhlasila i Čína, která už od Korejské války stojí na straně Pchjongjangu.

K otázce napětí na Korejském poloostrově Pak Kun-hje uvedla, že je nutno přerušit cyklus, kdy se na jaderné hrozby a provokace KLDR odpovídalo tím, že sever dostal odměny a byl konejšen, než zase obnovil hrozby a provokace: „Musím přerušit tento cyklus, jinak bude Severní Korea pokračovat v rozvoji svých jaderných kapacit a my se dostaneme do bodu, kde bude tuto situaci těžší zlomit.“