Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiové Washington podstatnou část pomoci Egyptu přerušuje, dokud neučiní nový vládnoucí režim v zemi důvěryhodné kroky směřující k ustavení demokraticky zvolené civilní vlády.

Nejmenovaný zdroj z amerického Kongresu, který cituje agentura Reuters, uvedl, že se omezení dodávek vojenské techniky týká stíhaček F-16, bitevních vrtulníků Apache i střel Harpoon a náhradních dílů tanků Abrams. Podle ministerstva zahraničí dodávky určitého vojenského materiálu stejně jako poskytování bojového výcviku zůstanou Egyptu zachovány.

Zdroj z Kongresu také upřesnil, že u finančních škrtů jde o 260 miliónů dolarů hotovostních plateb a záruky na úvěr v plánované výši 300 miliónů dolarů.

Vina Mursího

USA se ocitly po kontroverzním svržení zvoleného prezidenta Mursího a tvrdém potírání Mursího stoupenců egyptskou armádou v ožehavé situaci. Zdráhaly se chování ozbrojených složek označit za převrat, aby nemusely podle zákona automaticky přerušit veškerou pomoc. Několik měsíců trvající nepokoje provázené proléváním krve zejména Mursího stoupenců jim ale nedovolily situaci nadále přehlížet.

Nic na tom přitom nemění na Západě jednoznačně sdílený názor, že za rozdělením egyptské společnosti na dva nesmiřitelné tábory nese hlavní vinu Mursí a jeho Muslimské bratrstvo, kteří vedli dlouhodobě svou islamistickou politiku.

Mursího příznivci označují odstavení prvního legitimně zvoleného civilního prezidenta za puč provedený armádou v čele s jejím šéfem a současným ministrem obrany Abdal Fatahem Sisim. Ten nevyloučil, že by kandidoval v prezidentských volbách, "pokud by si to občané Egypta přáli". Armádní velení přitom dosud vždy popíralo, že by mělo politické ambice.