„V otázce bezpečnosti způsobily tyto manévry NATO spoustu utrpení, spoustu ztrát na životech a žádný prospěch, protože země bezpečná není,“ uvedl Karzáí. Dodal, že Aliance se neměla soustřeďovat na boj o afghánské vesnice, kde vojáci způsobili Afgháncům spoustu křivd a škody, ale zajímat se měla o útočiště hnutí Tálibán v jiných zemích. Karzáí tím zjevně narážel na Pákistán.

„Nejsem šťastný, že máme jen částečnou bezpečnost. To není náš cíl. Chtěli jsme naprostou bezpečnost a drtivou válku proti terorismu,“ dodal prezident, který v úřadu za půl roku končí. Jeho prioritou pro závěr mandátu je zajištění klidu v Afghánistánu a dohoda o rozdělení moci s Tálibánem. Karzáí potvrdil, že jeho vláda s Tálibánem aktivně jedná.

S podpisem dohody spěchat nebude

„Jsou to Afghánci. Tam, kde afghánský prezident a afghánská vláda můžou jmenovat Tálibán do administrativy, jsou vítáni. Jakmile je ale na afghánském lidu, aby vybírali do státních orgánů ve volbách, pak by měl Tálibán předstoupit a voleb se zúčastnit,“ poznamenal prezident.

Karzáí ale chce také dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu s USA vztahující se k období po odchodu koaličních vojáků s koncem roku 2014. I Spojené státy stojí o to, podepsat dohodu ještě s Karzáím. Ten ale řekl BBC, že s podpisem spěchat nebude. „Dohoda musí vyhovovat afghánským zájmům. Pokud nebude vyhovovat nám anebo jim, pak přirozeně půjdeme každý svojí cestou,“ poznamenal Karzáí.

Karzáí přiznal, že afghánská vláda je slabá, ale podle něj jsou nešvary dány tím, že demokratické vládnutí v Afghánistánu je teprve v plenkách. „Ta velká korupce, stovky miliónů zpronevěřených dolarů – ty nebyly afghánské, to teď každý ví, že byly cizí,“ podotkl.