Už ve středu nařídila prozatímní egyptská vláda bezpečnostním složkám vyklidit dva hlavní tábory Mursího stoupenců v Káhiře. Po výzvách náboženských vůdců a zahraničních vlád, aby se vyhnula krveprolévání, ale dosud k jejich násilnému rozprášení nepřistoupila. Vláda vzkázala, že bude tábory islamistů blokovat, ale nezaútočí na ně.

Tamní ministr zahraničí Nabíl Fahmí ale v sobotu při setkání s náměstkem amerického ministra zahraničí Williamem Burnsem prohlásil, že konečné řešení dosavadní patové situace bude stejně nakonec na vládě, která "prosazuje vůli lidu". Egyptské vedení vítá účast všech stran na politickém procesu, pokud nevyzývají k násilí, zdůraznil Fahmí také v rozhovoru s blízkovýchodním zmocněncem Evropské unie Bernardinem Leonem.

Káhirské ministerstvo vnitra v sobotu znovu vyzvalo demonstrující islamisty k vyklizení jejich táborů a slíbilo jim bezpečný odchod. "Vaše pokračující protestní akce nemají zákonný ani politický dopad. Můžete bezpečně odejít, budete politicky integrováni," citovala agentura Reuters z výzvy ministerského mluvčího Hanyho Abdal Latífa odvysílané ve státní televizi.

Nabídku na kompromis odmítli

Latíf v ní dále nabádá stoupence Muslimského bratrstva, že islamisty podpoří právě svým odchodem z míst protestů, čímž umožní bratrstvu vrátit se k jeho roli v "rámci demokratického politického procesu". Demonstranti mohou podle něj bezpečně a beztrestně odejít. Stíhání hrozí jen těm, kdo se podíleli na zločinech, včetně mučení, zabíjení a únosů, zdůraznil Latíf.

"Vymývají vám mozky, jste psychologicky manipulováni. Využívají vás k politickému prosazování svých zájmů," řekl na adresu demonstrantů. Mnozí z nich podle něj chtějí z protestních táborů odejít, brání jim v tom ale vůdci protestů.

Prozatímní vláda podle sobotní zprávy deníku Al-Masrí al-Jum nabídla Muslimskému bratrstvu kompromis: za dobrovolné vyklizení jejich protestních táborů by údajně propustila všechny vězněné stoupence bratrstva. Vedení Muslimského bratrstva prý ale tento návrh odmítlo.

Egyptská armáda sesadila Mursího 3. července. Od té doby bylo při protestních akcích zabito 300 lidí.