Článek
Jižní Korea pozvala šestnáct zemí, které vyslaly své jednotky do mezinárodních sil OSN, jež pomohly v roce 1950 zastavit postup severokorejských jednotek a zatlačily je zpět, a pět dalších států, které poskytly jihu vojenské nemocnice. Dále pozvala členy DKNS a mimořádně Irsko, protože mnoho Irů padlo v bojujících jednotkách dalších zemí Commonwealthu.
Nejpočetněji je zastoupena delegace USA, novozélandskou povede premiér, další země vyslaly své ministry obrany, kteří se v pátek zúčastní položení věnců na Národním hřbitově a v sobotu se setkají s prezidentkou Pak Kun-hje.
Hřbitov vojáků OSN v Pusanu
Po skončení oficiálního ceremoniálu Vlastimil Picek uctí památku amerického vojáka českého původu Emila J. Kapauna, který byl zajat u Unsanu a zemřel v severokorejském zajetí. Letos mu in memoriam udělil americký Kongres nejvyšší americké vojenské vyznamenání Medaili cti. Příbuzným ji v březnu předal americký prezident Barack Obama. [celá zpráva]
Další delegace se rozjedou ke svým národním památníkům, etiopští do Čunčchonu, kde stojí trojice stylizovaných amharských domů tukul s malým muzeem. Další uctí padlé na pusanském hřbitovu sil OSN. Dorazí i veteráni bojů, a to i z Řecka, Belgie nebo právě z Etiopie.
Oslavy se však budou lišit od těch, které připomínají milníky druhé světové války nebo její konec. Dohodu o příměří mezi oběma Korejemi nikdy nevystřídala mírová dohoda a de iure jsou obě země stále ve válce. Začátkem letošního roku navíc stouplo napětí na Korejském poloostrově po třetím jaderném pokusu KLDR.
Živá minulost
Korejská válka proto není uzavřenou kapitolou z minulosti, ale je stále živá. Ukazuje to i zájem o výstavu v Českém centru, které připravilo fotografie pořízené v padesátých letech československými účastníky v DKNS.
Plakát na výstavu fotografií československých účastníků DKNS v Českém centru Soul
Šedesáté výročí od konce války proto připomínají nejen muzea moderní historie, která jsou v každém větším jihokorejském městě, ale i velké výstavy, jež současně přibližují i šest desetiletí rozvoje, během nichž se vydrancovaná japonská kolonie a válkou zpustošená země zařadila mezi nejsilnější ekonomiky. Vzhledem k trvajícímu napětí ukazují na jedné straně lítého a věrolomného komunistického nepřítele a až na pár výjimek pomíjejí vlastní brutalitu i lapsy.
Přetrvávající hrozba ze severu ale stále formuje pohled lidí, zejména těch starších, které dál svírá strach z komunismu. Bylo to patrné ze slov průvodce v pusanském památníku obětí sil OSN, kde je pohřbeno na 2500 vojáků. Když jsem na běžnou otázku, odkud pocházím, odpověděl, že jsem „Čekcho“, on řekl: „Vy jste byli s Poláky komunistickou zemí.“
Pamatoval si, že Československo a Polsko byly do Dozorčí komise navrženy severokorejsko-čínskou stranou. A hned se jal ujišťovat: „Ale komunisti už nejste.“ Když jsem přisvědčil, řekl: „Komunisti nakonec všude zmizí, jen v Severní Koreji zůstanou. Truman byl zrádce, měl nechat generála MacArthura, aby osvobodil celou Koreu. To byl hrdina.“
Douglas MacArthur provedl brilantní vylodění v týlu severokorejských jednotek v Inčchonu, a donutil tak severokorejská vojska stáhnout se za 38. rovnoběžku, která Koreje dělila. Pak postoupil až k čínským hranicím, ale jednotky tzv. čínských dobrovolníků, které se do války zapojily, ho hnaly zpět. Pak byl generál odvolán.
Muzeum v sídle provizorní vlády v Pusanu s figurínou prezidenta I Sung-mana (Li Syn-man)
Pchjongjang umožní vstup americkému veteránovi
Oslavy se však chystají i v KLDR. Severní Korea se snaží ukázat vlídnou tvář, dokonce slíbila, že vpustí amerického veterána, pilota Thomase Hudnera s dalšími lidmi, aby mu umožnila pátrat po ostatcích svého spolubojovníka, černošského pilota Jesseho Browna, jehož corsair byl sestřelen při útoku na pozemní cíle.
Hudner odmítl spolubojovníka opustit. Se svým stíhacím letounem nouzově přistál poblíž a pokusil se Browna vytáhnout z kabiny, což se mu nepovedlo, protože měl zaklíněnou nohu v troskách. Hudnera nakonec vyzvedla záchranná helikoptéra, umírající Brown zůstal v kabině.