Největší pozornost poutají Muchovy plakáty k inscenacím, ve kterých hrála Sarah Bernhardtová a které ho proslavily a pomohly prosadit secesi. Im Song-hje ve středečním anglickém vydání listu Korea Joongang Daily vyzdvihuje především průlomový úspěch plakátu na Gismondu, když píše: „U většiny nejznámějších umělců je to často jedna píseň, jedna malba nebo jeden návrh designu, který je přes noc vystřelí ke slávě. U Beatles to byl singl Love Me Do, o němž si někteří myslí, že otevřel novou éru rocku. Nedávno to byl Gangnam Style pro korejského rappera Psy. Pro Alfonse Muchu, ikonickou postavu secese, to byl jediný plakát ke Gismondě.“

Plakát zvoucí na Muchovu výstavu na budově musea Hangaram

Plakát zvoucí na Muchovu výstavu na budově muzea Hangaram

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Výstava, na jejíž organizaci se podílelo i letos otevřené České centrum v Soulu, ovšem nenabízí jen notoricky známá díla, i když nechybí plakáty na další představení Bernhardtové, jako je Médea nebo Hamlet či Dáma s kaméliemi, nebo série tisků ztvárňujících roční období či etapy dne, znamení zvěrokruhu nebo květiny. Celkem 235 děl přibližuje celý Muchův život a dílo. Představeny jsou i rané malby, kdy svůj styl teprve hledal, ilustrace ke Vzpomínkám bílého slona, skici k jeho stěžejním pracím, ale také tvorba z dob pobytu v USA. Přiblížena je i jeho práce na výzdobě Obecního domu nebo návrhy vitráží do chrámu sv. Víta a hlavně přípravy na Slovanskou epopej, kterou předznamenala Muchova práce pro pavilon Bosny a Hercegoviny pro Světovou výstavu v Paříži, která se konala v roce 1900.

Korejci si fotí vstup na Muchovu výstavu.

Korejci si fotí vstup na Muchovu výstavu.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Mucha je ukázán komplexně, není vyzdviženo jen jeho nejslavnější pařížské období, je zmíněn jeho zájem o spiritismus a theosofii, který ovlivnil jeho tvorbu, vystaven jeho diplom ze zednářské lóže a ukázána jsou i díla, která jsou náladou hodně odlišná od těch nejznámějších, jako je třeba Tragédie pro německé divadlo, a nechybí ani řada fotografií přibližující samotného Muchu a v katalogu mají své místo i Muchovy první československé bankovky a poštovní známky. A byť se o Muchovi všude v Koreji píše jako o Alphonsovi, všechna média jej uvádějí jako českého umělce.

Pojetí výstavy je pochopitelné, i když jde o první Muchovu výstavu v Korejské republice, Česká republika není pro Jihokorejce neznámou zemí, jak zmiňuje v listu The Korea Times Kim Se-džong. Výstava se koná v době, kdy korejsko-české vztahy dosáhly svého zatímního vrcholu, kdy český export do Jižní Koreje se za pouhých pět let zdvojnásobil, přímé lety do Soulu od června letošního roku provozuje ČSA a spolu se stávajícími lety Korean Air je tak Praha spojena s největším jihokorejským letištěm v Inčchonu každý den a agentura CzechTourism se chystá v Soulu otevřít svou kancelář, aby tak ještě zvýšila zájem o Prahu, kterou jen vloni navštívilo podle statistik více než 130 tisíc Jihokorejců. Muchova retrospektiva navazuje na tříměsíční výstavu z počátku letošního roku, kdy se v Soulu představila více než stovka špičkových děl české moderny ze sbírek Národní galerie v Praze, a na příští rok je plánována výstava českého historického skla v soulském Národním muzeu.

„Na kulturní frontě spolupořádalo Velvyslanectví České republiky v Korejské republice výstavu maleb z počátku 20. století a chystá se velká výstava českého skla.“ Dodává, že Prahu však neznají jen milovníci umění, v televizi se dokonce vysílal televizní seriál Milenci v Praze.

„Začalo období velkých a viditelných prezentací českého umění a kultury, což dále zvyšuje zájem Korejců o Českou republiku, přibývá korejských turistů mířících do Prahy, ale pomáhá to i propagaci českého zboží,“ uvedla vedoucí Českého centra v Soulu Michaela Lee.