Ministerstvo obrany oznámilo ve středu, že armáda a policie a další bezpečnostní složky zahájily operace, aby „zbavily oblasti vytýčené hranicemi teroristických základen a aktivit teroristů".

Akce byla zahájena den poté, co prezident Goodluck Jonathan vyhlásil výjimečný stav ve třech nigerijských státech Yobe, Borno a Adamawa na severovýchodě země, kde jsou islámští radikálové zvlášť aktivní. Prezident uvedl, že některé oblasti nemá vláda pod kontrolou.

Nigerijský transportér ve městě Bama u vyhořelého domu

Nigerijský transportér ve městě Bama u vyhořelého domu

FOTO: Reuters

Útoky teroristů na vládní budovy, zabíjení představitelů státu i civilistů, které podnikají především členové radikální muslimské sekty Boko Haram, označil prezident za vyhlášení války. „Pochytáme je a postavíme je před spravedlnost,“ prohlásil.

"Na mnoha místech zničili nigerijskou vlajku a další symboly státu a vyvěsili tam vlastní vlajku," dodal ještě prezident. Jeden z místních obyvatel, starší muž jménem Gatba, řekl listu Guardian, že příslušníci Boko Haram chodí venku klidně se zbraní, jako by nesli vodu. Dodal, že v případě potřeby zbraně ukrývají v písku v nedaleké poušti. Přes hranice také přicházejí do Nigérie zahraniční bojovníci džihádu.

Boko Haram vede už několik let boj za zavedení a uznání islámského práva šaría v zemi a útočí na vládní struktury i na křesťanské kostely. Od roku 2010 při atentátech zahynulo přes 2000 lidí.

V poslední době sekta ovládá rurální oblasti a také unáší lidi, zejména ženy a děti jako odvetu za zadržení svých představitelů. V pondělí zveřejnila video desítek unesených žen a dětí. Šéf sekty řekl, že Bůh jim umožňuje s nimi zacházet jako s otroky.

Zatímco dříve se zadržení polní velitelé sekty oháněli džihádem, kdy odměna je v ráji, v posledních měsících uváděli, že mají jasné rozkazy - buď budou zabíjet, nebo budou zabiti.

Země ale čelí i dalším konfliktům o přírodní zdroje, zejména o ropu.