Sarah Payweeová letěla z Perthu do Libérie s přestupem v thajském Bangkoku. Byla to pro ni emotivní cesta, do rodné země se vracela po dvou desetiletích za dětmi a vnoučaty, které nikdy neviděla.

První část cesty měla Payweeová absolvovat s aeroliniemi Thai Airways, druhou s Kenya Airways. Hned na mezinárodním letišti v Perthu ji ale čekal šok. Při odbavení jí řekli, že druhé zmíněné aerolinky povolují pouze jedno zavazadlo do 40 kilogramů, a pokud pasažér není bezvýhradně upoután na vozík, je vozík považován za zavazadlo.

Jestliže by si ovšem pasažérka připlatila 700 australských dolarů (téměř 15 000 korun), přijala by společnost do letadla obojí. To ale Payweeová odmítla, jelikož měla peníze našetřené pro rodinu.

Pracovnice u přepážky pak dala ženě vybrat, zda si tedy do letadla vezme vozík, anebo kufr, v němž vezla oblečení pro své děti. Žena, která se od mrtvice před třemi lety bez vozíku sotva pohybuje, na místě v slzách nechala dary.

"Vozík není zavazadlo"

Případ, který se udál minulý týden, vyvolal odezvu i na nejvyšších místech a vysvětlení po aeroliniích žádá i vládní zmocněnkyně pro osoby s tělesným hendikepem Amanda Rishworthová.

„Je důležité říct, že se nejedná o zavazadlo. Upřímně si myslím, že to je nechutné,“ komentovala kauzu. Australské úřady nyní chtějí, aby letecká společnost přepravila věci, které musela Payweeová v Perthu nechat, zdarma.

Sarah Payweeová utekla z Libérie do Austrálie před dvěma desetiletími před občanskou válkou, v níž přišel o život její manžel a ona sama se stala terčem útoku. Nějaký čas si myslela, že byly zabity i její děti, ale později zjistila, že v jedné z nejchudších zemí světa přežily.