„Velké procento těchto útoků v sobě nese nepřátelskou rétoriku, že nevěřící musejí být vyhnáni, ale nejsou řízeny nepřítelem,“ uvedl důstojník mezinárodních sil ISAF.

Dodal, že se Tálibánu daří pronikat do afghánských bezpečnostních sil, ale za mnoha útoky nestojí. Naděje Afghánců se vytratila a jsou plni nenávisti, jakou oplývají bojovníci Tálibánu. Mnozí pak obracejí své zbraně proti spolubojovníkům.

Typickým případem byl 22letý Mahmúd, který 11. května zabil v provincii Kunar jednoho amerického instruktora a dva další zranil. Pak utekl k Tálibánu. Táliby o svém úmyslu informoval pár dní předem, ne proto, aby získal jejich podporu, ale aby ho nezastřelili, až k nim přeběhne. „Ani Tálibán si nemyslel, že bych toho byl schopen,“ řekl před pár týdny v telefonickém rozhovoru Mahmúd. Když útok uspěl, tak to byl den, na který byl nejvíce hrdý.

„V armádě mám blízké přátele, kteří mají stejné názory jako já,“ dodal. Nikomu z nich však o plánu neřekl, aby ho neprozradili.

Chudý chlapec se radikalizoval

Mahmúd pocházel z jihu Afghánistánu, z provincie Hílmand, kde má Tálibán silné pozice. Do armády mladík z chudé rodiny vstoupil před čtyřmi lety, protože mu armáda slibovala vyhlídky na lepší život. Naučil se číst a psát a měl pravidelný příjem. Dodal, že ale vyrůstal v prostředí, kde slyšel, že Američané, Britové a Židé „jsou nepřátelé naší země a naší víry“.

Přesto bojoval po boku Američanů. Názor změnil po nasazení v Kunaru, kde slyšel od vesničanů, že koaliční vojáci zabili mnoho Afghánců a často uráželi Proroka Mohameda. Také zjistil, že afghánští vojáci nejsou schopni kontrolovat více než perimetr u předsunutého postu.

Tam 11. května počkal, až přijedou Američané, odloží své zbraně a protistřepinové vesty. To tehdy ještě směli, nyní to nesmí udělat v blízkosti Afghánců. Tvrdil, že zasáhl šest Američanů, ale nevěděl, kolik jich zabil. „Doufám, že všechny,“ dodal.
Američané později oznámili, že Mahmúda zabili při náletu, ale ukázalo se, že to nebyla pravda. Je stále v kontaktu s rodinou.

Afghánské síly jsou za 15 procenty koaličních ztrát

Útoky afghánských spolubojovníků na koaliční partnery silně ovlivňují aktuální etapu konfliktu, pro kterou je typická ztráta důvěry. Právě nyní je přitom nutné vyškolit afghánské síly, aby mohly samostatně bránit zem.

V roce 2012 zahynulo podle webu Longwarjournal 61 koaličních vojáků při 44 útocích afghánských spolubojovníků. O rok dříve to bylo 33 koaličních vojáků při patnácti útocích a v roce 2010 jen šestnáct při pěti. Patnáct procent koaličních ztrát připadá na tyto útoky.

A útoky pokračovaly do konce roku. Na Silvestra dva afghánští vojáci začali pálit na své afghánské a španělské kolegy v na hlídce v provincii Herát, nikoho ale nezranili.

Díky za pat

Bývalý australský voják nasazený v Afghánistánu James Brown řekl serveru WA Today: "Neoplývám velkým optimismem ohledně toho, že by afghánské bezpečnostní síly pokračovaly v bojích s Tálibánem. Řeknou - tohle údolí je vaše, tohle je naše."

Ředitel Australského ústavu pro politickou strategii Peter Jennings dodal, že se toho v afghánské armádě za poslední rok moc nezměnilo: "Je tu patová situace.“ Podle něj lze jen doufat, že tato situace vydrží do roku 2014, kdy koaliční síly z Afghánistánu odejdou.