Z rozpočtu 148 miliard dolarů, vyčleněného na rekonstrukci po přírodním neštěstí a s ním související jaderné havárii, nebyla kvůli byrokratickým překážkám polovina prostředků vůbec investována. Osmnáct měsíců po katastrofě přitom zůstává asi 325 000 z celkových 340 000 evakuovaných občanů stále v provizorních bydlištích, aniž by tušili, kdy a jakým způsobem se budou moci znovu trvale usadit. Čtvrtina částky šla na akce nesouvisející přímo s pomocí.

Peníze byly na akce nesouvisející přímo s obnovou postižených oblastí čerpány s tím, že by mohly napomoci zotavení japonské ekonomiky. Mnohé poničené oblasti přitom nebyly dosud obnoveny.

Žádné velké změny

Takaši Kubota, místostarosta rybářského přístavu Rikuzentakata, ve kterém tsunami zničila polovinu domů, řekl agentuře AP, že v poničeném středu města „nebyla postavena jediná nová budova“. „Za devatenáct měsíců tu nejsou žádné velké změny,“ dodal.

Problémy přiznal i premiér Jošihiko Noda, který řekl, že se vše musí prošetřit: „Objevila se kritika, jak byly utraceny peníze na rekonstrukci. Musíme naslouchat hlasům, že prioritou je rekonstrukce oblastí poničených katastrofou.“

O peníze ze zvláštního fondu na obnovu loni požádal japonský úřad pro rybářství. Svou žádost zdůvodnil tím, že některá města a vesnice postižené 11. března 2011 zemětřesením a následnou vlnou tsunami jsou závislé na velrybářství. [celá zpráva]