Ambiciózní plán nyní nahrazují mnohem skromnější cíle. Spojenci teď v zemi chtějí připravit půdu pro to, aby se Afghánci dohodli sami, až se zahraniční vojáci stáhnou, a aby takové řešení podporoval i sousední Pákistán. Američtí diplomaté i vojenští činitelé nyní říkají, že i přes snahu o přímá jednání s předáky Tálibánu očekávají průlom v diplomacii až po roce 2014, kdy by většina sil NATO měla Afghánistán opustit.

"V příštích dvou letech se to podle mne nestane," řekl newyorskému deníku nejmenovaný vyšší důstojník spojenecké koalice. "Je to velmi houževnatý nepřítel, to nelze popřít. Bude to neustálý boj a bude trvat roky," dodal.

Tálibán se na kolena nedostal

The New York Times podotýkají, že neúspěch jednání s Tálibánem ukazuje, jak křehké jsou úspěchy dosažené díky vyslání více jednotek do Afghánistánu, které Obama nařídil v roce 2009. Američané díky posílení o 30 000 dalších vojáků sice dobyli zpět území držené vzbouřenci, ale nedokázali jim zasadit rozhodující úder.

Kritici Obamovy vlády také říkají, že Spojené státy oslabily svou pozici, když stanovily rok 2014 jako nejzazší hranici pro ukončení bojových operací. Nahrály tak Tálibánu, který nyní ví, jak dlouho musí vydržet vzdorovat. Americká administrativa nicméně tvrdí, že termín bylo nutné stanovit, aby se podařilo dotlačit afghánskou vládu a armádu k převzetí plné zodpovědnost za zemi. Zároveň šlo i o nutný krok v domácí politice. Americká veřejnost je válkou, která je nejdelší v dějinách země, unavená.

Jednání selhala

Letos na jaře přitom byla velká šance na průlom, když byla zahájena jednání v Kataru. Jedním z důvodů selhání plánu na uzavření dohod však byl i postup opozičních republikánů v USA, kteří zablokovali plán na výměnu vězňů. Propuštěno mělo být pět vysokých představitelů Tálibánu zadržovaných za amerického seržanta Boweho Bergdahla. Plán ale padl, což tálibové vnímali jako zradu. Přitom i pozice vyjednavačů hnutí byla těžká, protože politické křídlo Tálibánu se často dostalo do sporu s vojenskými veliteli hnutí. Navíc je pro Tálibán nepřijatelná současná vláda Hámida Karzáího, kterého vnímají jen jako americkou loutku.

Spojené státy doufají, že po odchodu koaličních vojáků Tálibán zjistí, že afghánská armáda je mnohem tvrdším soupeřem, než si myslel, a přistoupí na jednání. Doufají přitom, že je zprostředkuje sousední Pákistán a že Washington bude dále tahat za provázky v pozadí.

Nyní v Afghánistánu zůstává 68 000 amerických vojáků, kteří se stáhnou příští rok.

Spojené státy konflikt v Afghánistánu zahájily na konci roku 2001 kvůli neochotě tehdy vládního hnutí Tálibán vydat předáky teroristické organizace Al-Káida, podezřelé z přípravy útoků na USA z 11. září téhož roku. V zemi již zahynulo 2000 amerických vojáků, více než 1000 vojáků z dalších zemí spojenecké koalice a asi 20 000 Afghánců.