„Vylučování na veřejnosti zůstává stále velkým problémem země,“ uvedl sčítací komisař Chandramouli s tím, že příčiny jsou v kulturní zakořeněnosti i nedostatečné vzdělanosti.

Pouze 46,9 procent z 246,6 miliónu domácností má vlastní toaletu. Téměř polovina Indů - 49,8 procenta domácností - koná svoji potřebu na veřejnosti a pod otevřeným nebem. Pouhá 3,2 procenta využívají veřejných toalet.

Telefonní spojení je oproti tomu dostupnější, ze sčítání vyplynulo, že telefon se nachází v 63,2 procenta domácností. Mobilní telefon pak má 53,2 procenta lidí.

Narůstá i počet domácností s televizí, od posledního sčítání se jejich počet zvýšil o 16 procent. Televize se nachází v 47,2 procenta domácností. Oproti tomu klesl počet domácností s rádiem, a to o 15 procent.

Chudá většina

Podle analytiků jsou zmíněná data flagrantním příkladem rozporů rychle se rozvíjející země. Na jedné straně mají milióny lidí přístup k nejnovějším technologiím a škále spotřebního zboží, ale většinu společnosti tvoří chudina, která postrádá i to nejzákladnější zařízení.

Toalety nemá 77 procent domácností ve východním státě Džhárkhand, v sousedních státech Urísa 76,6 procenta a Bihár 75,8 procenta. Lidé tam žijí z necelého dolaru na den (ani ne 18 korun).

Luxusním výdobytkem zůstává v Indii připojení k internetu. K síti má přístup jen 3,1 procent populace.