Podle Karzáího šlo o „záměrné zabíjení nevinných civilistů“.

Americké velvyslanectví podle BBC v noci na pondělí varovalo všechny americké občany před aktuální hrozbou útoku. Očekává protesty proti Američanům a demonstrace protiamerických nálad zejména na východě a jihu země. Na jihu už byly zakázány přesuny amerických příslušníků po 17. hodině.

Tálibán vyzval k odvetným útokům na "duševně nemocné americké divochy".  "Většina obětí jsou nevinné děti, ženy a starci, kteří byli zmasakrováni americkými divochy. Ti jim nelítostně vzali život a potřísnili si ruce jejich krví," citovala z komuniké Tálibánu agentura AFP, ve kterém jsou oběti označené za mučedníky.

Na odvetu se připravují i Britové. Podle bývalého velitele britských sil plukovníka Richarda Kempa útok podryl důvěru obyčejných lidí a přivedl je k tomu, aby se přidali k Tálibánu, napsal list Daily Telegraph.

Neznámý motiv masakru

Motiv střelby zatím není znám. Totožnost střelce nebyla zatím zveřejněna, ale zřejmě jde o 38letého ženatého seržanta, který má dvě nebo tři děti a odsloužil tři turnusy v Iráku, než byl nasazen v Afghánistánu. Působil ve speciální jednotce námořní pěchoty nebo u SEAL. I když se spekulovalo o tom, že šlo o akci více lidí, zřejmě jednal sám.

Voják opustil základnu kolem třetí ráno. Ve vesnicích Alkozaj a Nadžíban, vzdálených asi půl kilometru, vnikl do tří domů. V Nadžíbanu bylo nalezeno 11 zastřelených. Všichni byli z jedné rodiny. Devět z obětí jsou děti odpravené jednou ranou do hlavy. Zabity byly i tři ženy. Některá těla byla zapálena. Pět lidí bylo při střelbě zraněno.

Voják se pak vrátil na základnu a vydal se od rukou úřadů. Spekuluje se, že mohl být opilý nebo měl duševní poruchu.

Pobouření kmenoví vůdci požadují okamžité ukončení nočních razií amerických vojáků v afghánských domech. Volají po vydání vojáka do rukou spravedlnosti, omluvy USA považují za bezcenné. Stařešinové také mohou pozdržet podpis důležité strategické dohody mezi Afghánistánem a USA a vyvolat tlak na rychlejší odchod spojeneckých vojsk ze země.

Merkelová zpochybňuje stažení v roce 2014

Vojáci NATO se mají stáhnout do konce roku 2014. Německá kancléřka Angela Merkelová však termín stažení při pondělní návštěvě Mazare Šarifu na severu země zpochybnila jako nereálný. Podle Merkelové proces politického usmíření v Afghánistánu mezi vládou a Tálibánem pokročil, ale nedospěl ještě tak daleko, aby umožnil odchod aliančních sil.

"Proto nemůžeme říci, že bychom byli schopní toho dosáhnout v letech 2013 až 2014. Vůle tu je, chceme toho dosáhnout, a proto na tom pracujeme. Ještě jsme nedospěli do situace, kdy by Německo mohlo prohlásit: Dnes se můžeme odsud stáhnout," řekla Merkelová. Není si jista ani tím, zda Němci odejdou v říjnu z Faizabádu.