Vědec tvrdí, že z Fukušimy uniklo až 40 triliónů becquerelů cesia, přičemž až tři čtvrtiny unikly do moře. Tento objem je asi pětina celkového množství látek, které uniklo v roce 1986 z černobylské jaderné elektrárny.

Aojama svůj odhad založil na měřeních vzorků vody na osmi desítkách míst v severním Tichém oceánu, přičemž vzal v potaz zejména rychlost rozptylování látek v prostředí.

Odborníci odhadují, že asi třetina radioaktivních látek uvolněných po havárii ve Fukušimě skončila ve vnitrozemí, zbytek se dostal do moře. Kvůli tomu je obtížné určit přesně, kolik látek se dostalo do okolí.

Cesium má poločas rozpadu tři desetiletí.

Zabetonují i mořské dno

Mezitím provozovatel fukušimské elektrárny, firma Tepco, začala pracovat na zabetonování mořského dna bezprostředně u poškozeného jaderného zařízení, aby zamezila dalším únikům z podloží. V plánu pro příští tři až čtyři měsíce je zabetonování sedmi hektarů dna, uvedl japonský list.

Zatím probíhají testy, na jejichž základě bude určeno, jak silný má být betonový kryt.

Becquerel (Bq) je jednotkou aktivity, která udává intenzitu radioaktivního záření. Byla pojmenována po objeviteli radioaktivity a držiteli Nobelovy ceny za fyziku.
Aktivita udává počet jaderných přeměn, které se uskuteční v určitém množství látky za jednotku času. Zjednodušeně tedy charakterizuje intenzitu radioaktivního záření. Čím větší je radioaktivita dané látky v Bq, tím více jader se přemění za sekundu, což znamená intenzivnější záření.