Když tři dny po tsunami otřásly fukušimskými reaktory exploze vodíku, začala vláda zvažovat i nejhorší scénáře dalšího vývoje. Tehdejší mluvčí vlády Jukio Edano varoval, že v případě roztavení jader reaktorů dojde k masivnímu radioaktivnímu zamoření. „Pokud by se to stalo, bylo logické z toho vyvodit, že přijdeme i o Tokio,“ komentoval nedávno Edano.

Událostmi kolem nehody ústící v roztavení palivových tyčí hned ve třech reaktorech se zabývala skupina třiceti univerzitních profesorů, právníků a novinářů. V průběhu více než půl roku hovořila s třemi sty lidí - mezi nimi s představiteli úřadu pro jadernou bezpečnost i vlády, včetně premiéra Naoto Kana, napsal list International Herald Tribune.

Zpráva komise k havárii má 400 stran a bude zveřejněna příští týden.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Dělníci v útrobách zamořené Fukušimy (YouTube)

Odpověď na havárii ve Fukušimě po silném zemětřesení a ničivé vlně tsunami podle vyšetřovatelů poznamenala narůstající nedůvěra mezi Kanem, ústředím provozovatele elektrárny, firmou Tokyo Electric Power (Tepco), a ředitelem zařízení ve Fukušimě. Výsledkem byly někdy rozporné informace v prvních dnech krize.

Ředitel elektrárny Masao Jošida například ignoroval nařízení z ústředí, aby nepoužíval mořskou vodu na chlazení přehřívajících se reaktorů. Šéf Tepco Masataka Šimicu zase volal premiérovi a přesvědčoval ho, že by z Fukušimy měli hned být odvoláni všichni zaměstnanci, což by mělo katastrofální důsledky.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Dosud nezveřejněné záběry úderu tsunami na Fukušimu

Vláda informace tajila

Hrozbu násobilo i více než 10 000 tyčí s vyhořelým palivem uskladněných v relativně nechráněných nádržích v blízkosti poškozených reaktorů. Teprve pátý den po zemětřesení posádka armádního vrtulníku nad elektrárnou informovala, že v nádrži je stále voda, a od plánů na evakuaci Tokia bylo upuštěno.

„Jen taktak jsme se vyhnuli nejhoršímu scénáři, i když o tom tehdy veřejnost neměla tušení,“ uzavřel Joiči Funabaši, bývalý šéfredaktor deníku Asahi šimbun a zakladatel iniciativy zkoumající okolnosti havárie. Vládě zazlívá zejména snahu zatajit rozsah škod, což následně při dalších haváriích vedlo k panice. Vláda podle něj nezastírala stav jen před japonskou veřejností, ale i před svými spojenci v čele s USA.