Mitchell v rozhovoru pro BBC kritizoval některé vyspělé země, že neodvádějí do fondu takové množství peněz, k jakému se zavázaly. Například Británie, která je největším přispěvatelem do fondu, letos sice slíbila přidat dalších 20 miliónů liber, pro příští rok ale počítá s tím, že na výdajích pro CERF 45 miliónů liber (zhruba 1,4 miliardy korun) naopak ušetří.

Mezinárodní společenství si podle Mitchella musí uvědomit závažnost situace. Fond letos dostal pořádně zabrat, prostředky z něj odčerpaly četné živelné pohromy, jako tsunami v Japonsku, zemětřesení na Novém Zélandu, hladomor v Africkém rohu, záplavy v Pákistánu či na Filipínách.

„Rostoucí počty lidí žijících v chudých nebo hladomoru vystavených oblastech ukazují, že dopady budoucích tragédií se budou zesilovat,“ varuje Mitchell.

Čekat, až se katastrofa odehraje, a teprve potom přispět s pomocí je podle Mitchella nebezpečný hazard, který může negativně ovlivnit efektivitu záchranných prací v postižených oblastech.

Dárci do fondu CERF za rok 2011 (v Kč)
Velká Británie2,9 mld.
Norsko2,3 mld.
Švédsko2,1 mld.
Nizozemsko1,7 mld.
USA186 mil.
Japonsko93 mil.
Čína15,5 mil.
Zdroj: OSN

„V prvních hodinách po katastrofě, například po zemětřesení, kdy jsou přeživší uvězněni v troskách, jakákoliv prodleva či nedostatek zdrojů znamená rozdíl mezi životem a smrtí,“ varuje Mitchell, podle kterého katastrofy, které se odehrály letos, budou zcela jistě pokračovat.

„Z minulosti známe mnoho případů, kdy mezinárodní pomoc mohla být efektivnější, kdyby bývala řádně připravena a koordinována jako součást jednotného systému. Zatím častěji vidíme přístup, kdy se prostě narychlo spíchne nějaká akce,“ uvedl Mitchell.

„Ten systém tady přitom je a fungoval by, jenže příliš mnoho států ho ignoruje, což vystavuje celý svět nebezpečné nepřipravenosti na množství a rozsah katastrof, které jsou před námi,“ dodal.