Důvodem je přeshraniční útok vojsk NATOAfghánistánu, který si v 26. listopadu vyžádal životy 24 pákistánských vojáků. [celá zpráva]

Útok z vrtulníků ještě zhoršil vztahy mezi Pákistánem a USA. Den poté Pákistán uzavřel přechody s Afghánistánem pro konvoje dopravující zásoby a palivo vojákům NATO v Afghánistánu. To je velký problém, protože většina zásob se vozí přes Pákistán. U hranic čekají stovky vozidel, ale nemohou dál.

Zásobovací kolony jsou přitom terčem rostoucího násilí. Jedna z kolon s cisternami už byla zapálena minulý týden. Další útok byl podniknut v neděli, zapáleno bylo pět aut a zabit jeden z řidičů, uvedla DPA.

USA také vyklízejí leteckou základnu Šamsí v Balúčistánu, kterou využívaly bezpilotní letouny útočící na radikály v kmenových oblastech. [celá zpráva]


Bezpilotní letoun Predator

FOTO: fotobanka Profimedia

Pákistánský premiér Gilání nebouchl dveřmi, uvedl, že je nutné vybudovat vzájemnou důvěru mezi Pákistánem a USA. „Je tam propast v důvěře, spolupracujeme, ale pořád si nevěříme,“ řekl Gilání.

Krize ve vztazích s Pákistánem

Vztahy USA s Pákistánem se za poslední více než rok neustále zhoršovaly. Už loni v říjnu byly na dva týdny uzavřeny hranice pro kolony se zásobami poté, co vrtulník NATO zabil dva pákistánské vojáky. V dubnu byly na tři dny uzavřeny hranice s Afghánistánem pro auta zásobující vojáky NATO v Afghánistánu. Důvodem byly pokračující útoky bezpilotních letadel v kmenových oblastech Pákistánu, kde se skrývají islámští radikálové a bojovníci. Islámábád je mlčky toleroval, ale Pákistáncům vadily, protože umíraly i ženy a děti.

Pákistánský premiér Jusúf Ráza Gilání

Pákistánský premiér Jusúf Ráza Gilání

FOTO: Ahmad Masood , Reuters

 Útok na bin Ládina zhoršil vztahy

Další zhoršení vztahů přišlo po 1. květnu, kdy byl podniknut vražedný útok na Usámu bin Ládina. Pákistánu vadilo, že nebyl informován o útoku na svém území. [celá zpráva]

USA musely přestat pro útoky bezpilotních letadel využívat základnu Šamsí. Už na ní mohly útočící predátory jen přistávat v případě, že se nemohly vrátit na základnu, z níž vzlétly. Odejít také museli američtí a britští instruktoři. [celá zpráva]

Na obou stranách se prohloubila nedůvěra, USA Pákistánu odepřely slíbenou vojenskou pomoc ve výši 800 miliónů dolarů. [celá zpráva]

Americký transportní letoun C-17 opouští základnu Šamsí.

Americký transportní letoun C-17 opouští základnu Šamsí.

FOTO: Reuters

Washington se obával, že bude pomoc zpronevěřena, a vadilo mu, že Pákistán nechce podniknout ofenzívu proti radikálům v kmenových oblastech.

Náčelník amerických spojených štábů Mike Mullen pak obvinil Pákistán, že spolupracuje s afghánskou teroristickou skupinou Hakkání, která v Afghánistánu podnikla nejtvrdší útoky. Pákistán to popřel. [celá zpráva]

Zásobovací cesty v Pákistánu

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Poslední ranou byl přeshraniční útok.

USA tvrdily, že se obrátily na Pákistán a ten jim umožnil pokračovat v pronásledování radikálů přes hranice. Neupozornil je ale, že v oblasti jsou pákistánští vojáci. [celá zpráva]

Pákistán naopak tvrdí, že celá akce byla záměrně připravena Spojenými státy.

V případě, že budou zásobovací cesty uzavřeny, musí se zásobovat vojska přes Rusko a středoasijské republiky, což je nákladnější a dává to Moskvě trumfy do rukou. Dříve touto cestou šla jen nevojenská pomoc.