Článek
„Američané nám řekli, že Kongres není ochoten poskytnout Afghánistánu větší vojenskou pomoc než Izraeli, která činí tři miliardy dolarů,“ řekl jeden z evropských představitelů. USA daly najevo, že by ostatní země měly dát dohromady více, než jednu miliardu.
Afghánský ministr obrany Abdul Rahim Vardak varoval, že dramatické snížení pomoci by uvrhlo zemi do chaosu: „Když bude Afghánistán ponechán sám sobě, může se stát oblastí bez vlády. Může se stát zase místem, kde se mohou ukrývat teroristé, kde se mohou cvičit a plánovat útoky.“
Americký prezident Barack Obama přitom označuje Afghánistán za klíčové bojiště ve válce s terorismem.
Výcvik afghánské policie a armádyVideo: Alex Švamberk, Novinky
Čtyři miliardy stačí na bezpečnostní síly o 220 000 mužích. To je však nedostatečný počet. V současné době má afghánská armáda a policie celkem 308 000 příslušníků a sama není schopna zvládnout bezpečnostní situaci v zemi, kde je vysoce aktivní radikální hnutí Tálibán a jeho spojenci.
Proto se počítalo s posílením afghánských sil na 352 000 mužů, 220 000 mužů by zajistilo bezpečnost jen v případě průlomu v mírových rozhovorech nebo v případě pádu Tálibánu, shodují se zahraniční i afghánští představitelé.
Panují obavy, že kvůli recesi se omezí finanční pomoc Afghánistánu. Afghánský prezident Hámid Karzáí přitom na konferenci o budoucnosti Afghánistánu v pondělí v Bonnu žádal, aby pomoc pokračovala dlouho po roce 2014, nejlépe po dalších 30 let. Je to nutné. Světová banka uvedla, že čeká, že deficit afghánského rozpočtu bude v letech 2021 a 2022 činit 25 procent HDP.
