Obecně se dá očekávat, že konferenci bude, jako už tradičně, doprovázet kritika rozvíjejících se zemí, a zejména malých ostrovních států, které se nejvíce obávají vzrůstu teplot a hladin oceánu. Kromě nich usiluje o novou závaznou dohodu o emisích do roku 2015 jen Evropská unie.

Platnost dosavadní dohody, Kjótského protokolu, vyprší koncem příštího roku a proti nové dohodě se kromě již zmíněných zemí staví i KanadaRusko. Brazílie prosazuje, aby mezidobí 2012 – 2015 bylo „fází zhodnocení“, zatímco Indie ho nazývá „technicko-vědeckým obdobím“.

Prodlouží Kjótský protokol?

Největší producent skleníkových plynů Čína je údajně postojem flexibilnější, ale její prioritou v Durbanu je pořád Kjótský protokol. Stejně je tomu také u některých dalších, například Argentiny. „Planeta nemá jinou udržitelnou alternativu než zajištění pokračování Kjótského protokolu v druhé fázi začínající v roce 2013,“ uvedl šéf její delegace Jorge Arguello.

EU se k takovému návrhu nestaví odmítavě, ale méně rozvinuté země ano. Ty chtějí nárůst teplot oproti předindustriální éře udržet do 1,5 stupně Celsia. K tomu je podle vědců třeba, aby se objem emisí skleníkových plynů začal v roce 2020 zmenšovat.