Článek
Podle nařízení ICCAT musejí mít všechny lodě, které loví tuňáky, na palubě černou skříňku, která zaznamenává jejich pohyb a vysílá signál, kde je. Mimořádně vysoká hustota těchto signálů byla zaznamenána právě v libyjských vodách, i když na jaře libyjská vláda oznámila, že vzhledem k situaci ona sama nebude lovit tuňáky obecné zvané jako modroploutvé (Thunnus thynnus) u svých břehů.
V libyjských vodách navíc smějí lovit jen lodě, které na to dostaly od ICCAT akreditaci. Ty však podle lidí monitorujících lov tuňáků zůstaly v domovských přístavech.
Navíc je tu i bilaterální dohodu Říma a Tripolisu, která Italům umožnila lovit tuňáky u břehů Libye. Itálie v roce 2010 totiž sama dobrovolně ukončila lov tuňáků ve svých vodách.
Ryby zabíjejí na poslední chvíli, aby byly čerstvé
O podrobnostech ilegálního lovu tuňáků a chování rybářských firem informovala organizace Greenpeace a mezinárodní organizace na ochranu divokých zvířat WWF. Právě odsud pocházejí zprávy o účasti lodí ze Španělska, Itálie, Malty a Francie na nelegálním lovu.
WWF jmenuje i společnosti, kterým tyto lodě patří. Obviňuje je také, že používají letadla pro vyhledávání hejn ryb, byť je to od roku 2006 zakázané. Viní je i z lovu podměrečných ryb. Kritizováno je i to, že tuňáci zůstávají v koších vlečených loděmi, aby byli zabiti co nejpozději a dodáni čerství. Uvádí i přesné doby, kdy k jednotlivým porušením došlo.