Týdeník připomíná, že temné dějiny vládnutí v ČR jsou hutným podkladem, o který lze taková tvrzení opřít. Potvrzuje to i série křehkých vlád, které se hroutily ve víru hádek a obvinění z klientelismu. Ostatně předchozí středopravá vláda Mirka Topolánka padla v okamžiku, kdy země předsedala Evropské unii. To svědčí o dlouhodobě malátném stavu demokracie, který odbornice na postkomunistické státy Anna Grzymala-Buseová diagnostikuje jako uchvácení státu, kdy vládnoucí elita rabuje veřejné zdroje.

Jak hluboko tento problém sahá, je těžké odhadnout. Nezávislá studie tří doktorandů z Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově nabízí podle týdeníku alarmující odpověď. Takzvaný index zadávání veřejných zakázek ukázal, že 67 procent z 343 miliard korun vydaných v letech 2006 až 2010 není uvedeno v oficiální databázi zakázek. Ve 14 procentech vypsaných nabídkových řízení v této době měla soutěž pouze jednoho zájemce, který ještě navíc neodpovídal kritériím ministerstva pro místní rozvoj a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Špatné renomé za hranicemi

Čeští politici mají špatné renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí. Podle statistik Transparency International se Česká republika na žebříčku zkorumpovanosti států pohybuje na stejné úrovni jako Saúdská Arábie a Jihoafrická republika. Časopis však připouští, že sousedé ČR na tom nejsou o mnoho lépe.

Čeští občané tradičně z tohoto stavu viní ČSSDODS, přezdívané jako političtí dinosauři. Právě proto získaly tyto strany v posledních volbách každá pouhých zhruba 20 procent hlasů, soudí list, a občané dali důvěru nováčkům: TOP 09Věcem veřejným.

Jak se ale zdá, nováčci se rychle učí, uvedl The Economist. Příkladem je podle něj kauza okolo neoficiálního šéfa strany Víta Bárty, který se dostal do podezření, že zneužil ministerstvo vnitra pro své zájmy v bezpečnostní firmě ABL. TOP 09 musela řešit kauzu Miroslava Kalouska, který je vyšetřován protikorupční policií kvůli údajnému přijetí úplatku od investičního fondu Penta výměnou za povolení pro herní společnost Fortuna k sázkám online.

Nečas se snaží, ale...

The Economist ale připouští, že současná vláda premiéra Petra Nečase se snaží proti korupci bojovat. Kromě nahrazení ministra vnitra za VV nestraníkem Janem Kubicem, kterého Economist poněkud chybně označuje za bývalého nekompromisního šéfa protikorupční policie (řídil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), vytvořila vyšetřovací komisi pro monitorování a boj s korupcí. Za odvážný čin list označil také propuštění Martina Romana, šéfa společnosti ČEZ, a jeho vyšetřování protikorupční policií kvůli jeho roli při privatizaci společnosti Škoda Holding.

Stále však platí, že vláda používá dvojí standardy. Jako příklad list uvádí případ ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), podezřelého z uzavření nevýhodných smluv v době českého předsednictví EU, který stále setrvává na svém postu a nyní je členem komise pro vyšetřování korupce.

V době raného Československa vládla v zemi skupina stran nazývaná pětka. Když se ale podíváte na současnou českou politiku, musíte si říkat, že se zde opravdu mnoho nezměnilo, uzavírá The Economist.