Oficiálně skončí operace Úsvit Odyssey ve 23:59 hodin. Především britská, francouzská a americká letadla uskutečnila přes 26 000 letů včetně téměř 10 000 útočných.

„Libyjci osvobodili svoji zemi a proměnili ji. Je to jejich vítězství,“ uvedl minulý týden k ukončení operace generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Dodal, že bude-li ohroženo, jsou alianční letadla připravena pomoci libyjskému obyvatelstvu.

Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová poznamenala, že se akce podle jejího názoru zapíše do dějin Rady bezpečnosti OSN jako kapitola, na kterou je důvod být hrdý. Upozornila, že Spojené státy doufají v demokratické reformy v Libyi.

Předseda libyjské Přechodné národní rady mezitím potvrdil, že jeho vláda nechce chemické zbraně. Rada už dříve oznámila nález tuny hořčičného plynu. Podle Mustafy Džalíla dorazí v nejbližších dnech do Libye zahraniční inspektoři, aby s odstraněním chemického arzenálu pomohli.

Vývoj událostí v Libyi
15. a 16. února – Po zatčení bojovníka za lidská práva Fethiho Tarbela propukají nepokoje v Benghází.
17. února – Opozice v Benghází vyhlašují den hněvu po vzoru protivládních povstání v ostatních arabských zemích.
24. února – Protivládní milice vytlačily Kaddáfího vojáky z Misuráty.
26. února – Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na Kaddáfího a jeho rodinu. Potlačováním nepokojů se začíná zabývat Mezinárodní trestní soud (ICC). K sankcím se později přidala EU.
5. března – Opoziční Národní rada v Benghází se prohlašuje výhradní zastupitelkou libyjského lidu.
10. března – Národní radu uznala jako svrchovanou vládu Francie. Libye na druhý den přerušila s Paříží diplomatické styky.
16. března – Kaddáfího síly jsou na postupu a blíží se baště povstalců Benghází. Kaddáfího syn Sajf televizi Euronews říká: „Za 48 hodin bude po všem“.
17. března – Schází se Rada bezpečnosti OSN a vyhlašuje nad Libyií bezletovou zónu. Rezoluce rovněž povoluje „všechny nezbytné kroky na ochranu civilního obyvatelstva“.
19. března – První vzdušné údery francouzských, amerických a britských sil zastavily postup Kaddáfího na Benghází a zasáhly jeho letectvo a obranná zařízení.
28. března – Katar je první arabskou zemí, která uznává vládu z Benghází.
29. března – Na konferenci v Londýně vzniká tzv. kontaktní skupina 20 zemí, které mají koordinovat obnovu v Libyi po pádu Kaddáfího.
30. března – Do Británie uprchl libyjský ministr zahraničí Músá Kúsá.
10. dubna – Jihoafrický prezident Jacob Zuma oznamuje, že Kaddáfí během setkání s ním přijal rámcový plán ukončení konfliktu. Rebelové ale na druhý den jednání plán odmítli.
30. dubna – Při náletu NATO v Tripolisu zemřel nejmladší Kaddáfího syn a tři vnoučata.
30. května – Kaddáfí při setkání se Zumou naznačuje vůli jednat, ale odmítá odstoupení.
27. června – ICC vydává zatykač na Kaddáfího, jeho syna Sajfa a šéfa tajných služeb Abdulláha Sanúsího. Viní je ze zločinů proti lidskosti.
15. července – Přechodnou národní radu z Begnhází uznávají Spojené státy.
16. července – S Kaddáfího vyslanci jednají zástupci USA. Žádají Kaddáfího odchod.
27. července – Rebely uznává i Velká Británie, jež zároveň vyhošťuje Kaddáfího diplomaty.
28. července – Kaddáfího bývalý ministr vnitra Abdal Fatah Júnis, který sběhl a stal se vojenským velitelem povstalcům, byl zavražděn. Média hovoří o rozporu mezi rebely.
9. srpna – Tripolis obviňuje NATO ze zabití 85 civilistů u Zlitánu.
11. srpna – Povstalci postupují k Tripolisu. Znovu se jim podařilo dobýt Brigu a o tři dny později Zavíju, čímž přerušili přísun potravin a paliva do hlavního města.
14. srpna – Kaddáfího vojsko vypálilo poprvé raketu Scud. Dopadla do pouště u Syrty a nikoho nezranila.
15. srpna – Kaddáfí v televizi přes telefon znovu burcuje příznivce, aby zemi osvobodili od teroristů a NATO.
16. srpna – Povstalci bojují na východě i západě Tripolisu. Výjezdy z města jsou pod jejich kontrolou.
21. srpna – Povstalci vstoupili do Tripolisu.
20. října - dobyty jsou poslední bašty odporu Baní Valíd a Kaddáfího rodiště Syrta. Muammar Kaddáfí je chycen, povstalci vlečen ulicemi a později zastřelen.
Zdroj: Reuters