Dalajláma se měl na cestu vydat ve čtvrtek, aby se o den později mohl zúčastnit oslavy biskupových 80. narozenin. „Jeho svátost dalajláma nechce způsobit nikomu nepříjemnosti,“ uvedla jeho kancelář s tím, že se omlouvá především hostitelům.

Dalajláma a Tutu vydali už minulý týden společné prohlášení, v němž chování jihoafrických úřadů odsoudili jako neuctivé.

JAR oficiálně včasné neudělení víza nevysvětlila. Odmítla ale nařčení, že tak učinila úmyslně kvůli obchodním kontraktům s Čínou, která považuje Tibet za svoji provincii a dalajlámu jakožto státního ani náboženského zástupce neuznává.

Jihoafrický viceprezident Kgalema Motlanthe navštívil Čínu minulý týden a podepsal zde několik obchodních dohod. Podle agentury Nová Čína mu čínský viceprezident Si Ťin-pching děkoval za „cennou podporu“ JAR v záležitostech Tibetu.

JAR není jedinou zemí, která v posledních dnech dala od dalajlámy ruce pryč. Tomu se sice minulý měsíc dostal vřelého přijetí u mexického prezidenta, při jeho pobytu v Brazílii se s ním ale nesetkal jediný vládní zástupce.

Tibet pod nadvládou Číny
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Peking podle kritiků potlačuje tradiční kulturu Tibeťanů řízeným přílivem etnických Chanů. Čína argumentuje potřebou udržování ekonomického rozvoje, který armádní invaze nastartovala.
Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, emigroval tibetský duchovní vůdce dalajláma do Indie. Následovalo jej na 80 000 Tibeťanů. Dalajlámovi věrní usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.