Hlavní obsah

Povstalci obsadili Tripolis, Kaddáfího režim se hroutí

Tripolis
Aktualizováno

Libyjští povstalci v noci na pondělí obsadili centrum hlavního města Tripolisu a podle prohlášení jejich předáků zajali syny vůdce Muammara Kaddáfího. Vládní mluvčí vyzval síly NATO podporující rebely, aby zastavily útoky. Plukovník Kaddáfí je podle jeho slov ochoten zahájit s povstalci mírové rozhovory.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Oslavy povstalců v TripolisuVideo: Reuters

 
Článek

„Toto je vítězství,“ křičel jeden z účastníků oslav v centru Tripolisu na reportéra BBC. Lidé na televizních záběrech poklekali a líbali zem.

Kaddáfího tábor stále udržuje části města a plukovník nadále vyzývá lid, aby "Tripolis zachránil". Jeho 42 let trvající vláda je však, zdá se, u konce. Mluvčí vlády ještě před Kaddáfího apelem na obyvatele prohlásil, že vůdce je ochoten jednat.

Od pondělního rána je Kaddáfího komplex v obležení. Vyrojily se spekulace, že plukovník  prchá směrem k alžírským hranicím.

Povstání a boje jsou vedeny v Libyi od počátku roku, po březnové rezoluci Rady bezpečnosti OSN se do nich zapojily i síly NATO a dalších spojenců. Povstání v Tripolisu propuklo o víkendu, v noci na pondělí pak rebelové obsadili i Zelené náměstí ve středu města. Jejich příznivci je tam vítali s vlajkami a oslavnými salvami. Povstalci spontánně prohlašovali, že náměstí přejmenují na Náměstí mučedníků.

Zdroje z Mezinárodního trestního tribunálu, který představitele režimu viní z válečných zločinů, potvrdily zadržení Kaddáfího syna Sajfa. Televize CNN hovoří také o zajatém Sádím a nově i Muhammadovi.

Kaddáfí má stále ve městě tisíce vojáků a není jasné, kolik jich přeběhlo k rebelům. Jeho ministr informací Músá Ibrahím oznámil, že od nedělního poledne v ulicích města zemřelo 1300 lidí a 5000 dalších bylo zraněno.

Postup povstalců přivítal americký prezident Barack Obama i britský premiér David Cameron, když pronesli, že Kaddáfího "konec se blíží" a Tripolis se "vymaňuje z područí tyrana". Čína oznámila, že "respektuje rozhodnutí libyjského lidu a doufá, že se situace co nejrychleji uklidní".

NATO uvádí, že do dnešního dne uskutečnilo nad Libyií 19 751 letů, 7 459 jich bylo bojových.

Vývoj událostí:
15. a 16. února – Po zatčení bojovníka za lidská práva Fethiho Tarbela propukají nepokoje v Benghází.
17. února – Opozice v Benghází vyhlašují den hněvu po vzoru protivládních povstání v ostatních arabských zemích.
24. února – Protivládní milice vytlačily Kaddáfího vojáky z Misuráty.
26. února – Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na Kaddáfího a jeho rodinu. Potlačováním nepokojů se začíná zabývat Mezinárodní trestní soud (ICC). K sankcím se později přidala EU.
5. března – Opoziční Národní rada v Benghází se prohlašuje výhradní zastupitelkou libyjského lidu.
10. března – Národní radu uznala jako svrchovanou vládu Francie. Libye na druhý den přerušila s Paříží diplomatické styky.
16. března – Kaddáfího síly jsou na postupu a blíží se baště povstalců Benghází. Kaddáfího syn Sajf televizi Euronews říká: „Za 48 hodin bude po všem“.
17. března – Schází se Rada bezpečnosti OSN a vyhlašuje nad Libyií bezletovou zónu. Rezoluce rovněž povoluje „všechny nezbytné kroky na ochranu civilního obyvatelstva“.
19. března – První vzdušné údery francouzských, amerických a britských sil zastavily postup Kaddáfího na Benghází a zasáhly jeho letectvo a obranná zařízení.
28. března – Katar je první arabskou zemí, která uznává vládu z Benghází.
29. března – Na konferenci v Londýně vzniká tzv. kontaktní skupina 20 zemí, které mají koordinovat obnovu v Libyi po pádu Kaddáfího.
30. března – Do Británie uprchl libyjský ministr zahraničí Músá Kúsá.
10. dubna – Jihoafrický prezident Jacob Zuma oznamuje, že Kaddáfí během setkání s ním přijal rámcový plán ukončení konfliktu. Rebelové ale na druhý den jednání plán odmítli.
30. dubna – Při náletu NATO v Tripolisu zemřel nejmladší Kaddáfího syn a tři vnoučata.
30. května – Kaddáfí při setkání se Zumou naznačuje vůli jednat, ale odmítá odstoupení.
27. června – ICC vydává zatykač na Kaddáfího, jeho syna Sajfa a šéfa tajných služeb Abdulláha Sanúsího. Viní je ze zločinů proti lidskosti.
15. července – Přechodnou národní radu z Begnhází uznávají Spojené státy.
16. července – S Kaddáfího vyslanci jednají zástupci USA. Žádají Kaddáfího odchod.
27. července – Rebely uznává i Velká Británie, jež zároveň vyhošťuje Kaddáfího diplomaty.
28. července – Kaddáfího bývalý ministr vnitra Abdal Fatah Júnis, který sběhl a stal se vojenským velitelem povstalcům, byl zavražděn. Média hovoří o rozporu mezi rebely.
9. srpna – Tripolis obviňuje NATO ze zabití 85 civilistů u Zlitánu.
11. srpna – Povstalci postupují k Tripolisu. Znovu se jim podařilo dobýt Brigu a o tři dny později Zavíju, čímž přerušili přísun potravin a paliva do hlavního města.
14. srpna – Kaddáfího vojsko vypálilo poprvé raketu Scud. Dopadla do pouště u Syrty a nikoho nezranila.
15. srpna – Kaddáfí v televizi přes telefon znovu burcuje příznivce, aby zemi osvobodili od teroristů a NATO.
16. srpna – Povstalci bojují na východě i západě Tripolisu. Výjezdy z města jsou pod jejich kontrolou.
21. srpna – Povstalci vstoupili do Tripolisu.
Zdroj: Reuters

Reklama

Související témata:

Související články

Kaddáfí do boje nasadil rakety Scud

Armáda Muammara Kaddáfího poprvé během šest měsíců dlouhé občanské války použila balistické rakety. V neděli ráno vypálila ze Syrty raketu Scud na Brigu....

Výběr článků

Načítám