„Byla to velká věc,“ hodnotil tajné schůzky nejmenovaný zdroj. „Doufám, že z toho vzejde poučení o tom, jak důležité je zachovat v počátečních fázích mlčení. Američané byli zděšeni, když zjistili, co se stalo,“ dodal.

Zachováním absolutního mlčení tálibové podmiňovali konání schůzek, které se letos uskutečnily v Německu a Kataru mezi představiteli amerického ministerstva zahraničí, CIA a delegací vedenou pobočníkem velitele Tálibánu mully Umara Tajábem Aghou. Rozhovory zaštiťoval zvláštní vyslanec Německa v Afghánistánu a Pákistánu Michael Steiner.

Jednalo se o přípravná setkání, která měla vybudovat důvěru mezi jednacími stranami, řekly zdroje blízké rozhovorům britskému deníku.

Zástupci Tálibánu byli údajně z jednání značně nervózní a k dohodě skeptičtí. Domnívali se, že Američanům jde jen o to, aby mezi ně vnesli rozmíšky a hnutí zdiskreditovali. Když o dvou setkáních v Německu a jednom v Kataru z března a dubna informovaly The Washington Post a Der Spiegel, Agha zmizel a Američanům se nepodařilo ani znovu zkontaktovat prostředníky v pákistánské Kvétě a Péšávaru, kde se podle nich Agha zdržuje.

O schůzkách věděl Kábul

Tálibán po krachu jednání bagatelizoval tvrzením, že se obecně mluvilo hlavně o výměně zajatců.

I zdroje v Kábulu však potvrdily, že jednání byla důležitá a zničila je publicita. Hákim Mudžáhid, bývalý zástupce Tálibánu v OSN a nynější člen rady pro mír afghánského prezidenta Hámida Karzáího potvrdil Telegrafu, že rozhovory byly nadějné. „Agha má stále nejen blízko k Umarovi, ale i k Pákistánu,“ řekl.

Britský list naznačil, že podrobnosti ke schůzkám mohli médiím vyzradit afghánští představitelé, které se USA cítily povinovány informovat.