Hlavní obsah

Piloti airbusu, který spadl do Atlantiku, do poslední chvíle nevěděli, že padají

– Paříž
Novinky,

Záznam z černých skříněk Airbusu A330 francouzské společnosti Air France ukazuje, že piloti si nevěděli rady, když je palubní počítač během dvou minut opakovaně varoval před přetažením, tedy příliš rychlým stoupáním se ztrátou rychlosti, a následným pádem stroje. Mladší z pilotů přitom nadále nutil airbus v rozporu s praxí stoupat. Přepis komunikace přinesla agentura Reuters. Letoun se zřítil v červnu 2009, zemřelo 228 lidí.

Článek

Mladší ze dvou pilotů, teprve 32letý muž s dvěma tisíci nalétanými hodinami, říkal v kabině: „Nemám kontrolu nad letadlem, nemám vůbec žádnou kontrolu nad letadlem."

Jeho 37letý kolega s 6000 letovými hodinami ale také nevěděl, co dělat.

Zkušený 58letý kapitán, který nalétal jedenáct tisíc hodin, v kabině nebyl. Když přišel, na otázku, co se stalo, mu sedmatřicetiletý muž odpověděl: „Co se děje? Já nevím. Nevím, co se stalo.“

O bezradnosti svědčí skutečnost, že posádka v zoufalství pohybovala během čtyř minut kniplem na všechny strany ve snaze vyřešit situaci. Nebyla ani schopna rozpoznat, zda stoupají či padají. Senzory stroje totiž vyřadil z provozu led.

Vyšetřovatelé ale stále nevědí, proč posádka ignorovala varování před přetažením, které dává syntetický hlas, doprovázený bzučákem alarmu a červeným světlem. Přitom přetažení je jednou z nejnebezpečnějších situací, stroj při něm ztratí vztlak a začne se propadat.

Mladší pilot se však nedomníval, že se stroj dostává do přetažení a na hranici pádové rychlosti. Naopak si myslel, že letí příliš rychle, takže nesklonil nos letounu k zemi. Místo toho snížil rychlost.

Foto: Reuters

Koláž fotografií trosek Airbusu A330-203 Air France

Zmatek nad zmatek

„Mám problém, neznám rychlost stoupání. Nemám žádné údaje," uváděl 32letý pilot. Kapitán ale věděl, co se děje. „Právě nyní klesáme," řekl.

Sedmatřicetiletý pilot po zmatené výměně názorů nakonec nařídil: „Stoupat, stoupat, stoupat.“

Kapitán řekl: "Ne, ne, ne, nestoupejte.“

Druhý pak řekl nejmladšímu: „Předej mi řízení, předej mi řízení.“

„Pozor, stoupáme,“ varoval kapitán.

„Já?“ zeptal se kopilot, kterého nenapadlo, že se stroj může dostat do pádu.

V tu dobu se už blížili k moři. Byli ve výšce 1200 metrů.

Náraz na hladinu nikdo nečekal 

Počítač hlásil: „Klesáme, přitáhněte, přitáhněte, přitáhněte.“ Nařizoval jim vyrovnat pád a začít stoupat.

„Dělejte, přitáhněte,“ řekl kapitán.

„Přitahujeme, přitahujeme, přitahujeme,“ řekl nejmladší pilot.

Poslední slova kapitána byla „Náklon deset stupňů.“ Řekl to klidným hlasem. O půl sekundy později narazil stroj na hladinu.

Právě záznam z kabiny vedl vyšetřovatele k tomu, že část viny za pád stroje přenesli na piloty, i když problém vznikl kvůli nefungujícím pitot-statickým trubicím udávajícím rychlost. Experti dospěli k závěru, že nebyli dobře vycvičeni pro podobné situace.

Reklama

Výběr článků

Načítám