Britové dokonce mohli poslouchat konverzaci al-Káidy, protože se podařilo ukořistit její vysílačku. Slyšeli i hlas, který podle nich patřil bin Ládinovi. Dva z týmu dokonce spatřili, jak vysokého muže v maskovacím oděvu doprovázel do tajného vstupu do jeskyně asi padesátičlenný oddíl.

Britové z SBS spolupracovali při snaze dopadnout bin Ládina s lidmi ze CIA a amerických speciálních sil. Sledovali bin Ládina z Džalalabádu do Bílých hor a nakonec do komplexu jeskyň Tora Bora.

Jako základnu tam použili školu. Do hor se vydali čtyři členové týmu v doprovodu deseti Afghánců. Procházeli údajně nejhorším možným terénem, jaký kdy poznali. Když se dostali k jeskyním, viděli velkou skupinu asi 900 set členů al-Káidy. Gary Berntsen, který byl na základně, dal rozkaz začít palbu. Bitva o Tora Bora byla zahájena.

Tvrdý boj proti přesile

"Tým okamžitě požádal o vzdušnou podporu, která bude trvat 56 hodin. Ani jsem nevěděl, zda máme tolik B-1 a B-52,“ řekl jeden z příslušníků speciálních sil.

„Každý se snažil do bitvy zapojit, protože tam byl Usáma. Mohu vám říci, že tam bylo shozeno tolik munice, že se změnila krajina.“

I když se zapojili další američtí vojáci, nikdy jich nebylo víc než sto. Přesto se podařilo ovládnout tři sekce hory. Podařilo se dokonce ukořistit vysílačky, které používala al-Káida. Z konverzace bylo jasné, že bin Ládin žije. Američané byli přesvědčeni, že se nachází ve vzdálenosti asi dvou kilometrů.

Američané neměli dost vojáků

Dopadnout ho však bylo nad síly Američanů. Jako i mnohokrát později v afghánské kampani, chyběl dostatečný počet amerických vojáků. Ty měli podporovat afghánští bojovníci řízení CIA. Afghánci ale odmítli bojovat v noci, a tak pracně dobyté území za tmy ovládli opět bojovníci al-Káidy.

Podle jednoho z Američanů dokonce Afghánci souhlasili s příměřím. „Nemyslím si, že byli adekvátně vycvičeni, a nemyslím si, že do toho dávali srdce,“ řekl jeden z příslušníků speciálních sil.

Berntsen se však nevzdával. Požádal o okamžité vyslání 800 příslušníků amerických Rangers. Ti měli být rozmístěni mezi Tora Bora a pákistánskou hranicí. Jeho žádost ale byla zamítnuta. „Jak požádáte o něco Washington, vstoupí do toho všechny politické kalkulace a to se tady stalo,“ uvedl Berntsen.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Armáda odmítla vyslat posily

Velitel operace CIA v Afghánistánu Hank Crumtop, který mluvil s vysokým představitelem armády, od něj uslyšel, že by trvalo celé týdny, než by se tam vojáci dostali.

Berntsen je kvůli tomu stále rozhořčený: „Americká armáda utratí ročně bilión dolarů na obranu. Proč by nemohli dostat síly do oblasti. Je to směšné vyjádření. Měli jsme v Kandaháru námořní pěchotu. Mohli je tam přepravit, kdyby byla vůle."

„Tora Bora byla ukázkou vojenské nekompetentnosti,“ uvedl poradce Bílého domu pro boj s terorismem Richard Clarke. „Měli dost času, dost lidí, měli informace. Nebyla to otázka špatné komunikace. Byl to způsob, jak se generálové rozhodovali, generálové to neudělali, protože měli pocit, že to není jejich mise.“

Proti vyslání posil se postavil generál Tommy Franks. Vyjádřit se k tomu odmítl, ale jeho kolegové ho hájí. Panovaly obavy, že se tam vojáky nepodaří dostat včas a bin Ládin stejně unikne.

Důstojník ze speciálních sil Delta alespoň žádal o zaminování hor směrem k pákistánské hranici. I to bylo zamítnuto. „Nepoužíváme miny tímto způsobem,“ uvedl Myers ze spojených štábů.

Když bitva končila, za studeného větru a deště padajícího na krajinu, kterou znetvořily bomby, „afghánští bojovníci přišli a řekli ano, Usáma odešel do Pákistánu, my jdeme domů“, vzpomíná jeden z vojáků.