CIA měla podezření, že se v Abbottabádu skrývá Usáma bin Ládin. [celá zpráva]

Dům odposlouchávala a sledovala pomocí satelitů i bezpilotních letadel. [celá zpráva]

Chyběl jí však jasnější důkaz, aby se mohla podniknout riskantní operace s cílem dopadnout bin Ládina. Takovým důkazem mohlo být to, že by se ukázalo, že ve sledovaném domě žije někdo z bin Ládinovy rodiny.

CIA měla vzorek DNA sestry bin Ládina, která zemřela v Bostonu v roce 2010, a stačilo jí proto získat DNA obyvatel domu pro srovnání.

Naverbovaný lékař

CIA proto naverbovala pákistánského lékaře Šakila Afridiho z Chajbarského průsmyku u afghánskopákistánských hranic. Lékař do Abbottabádu dorazil v březnu s tím, že získal prostředky na očkování proti žloutence typu B. Uplatil úředníky, aby obešel místní zdravotnické služby. Pro svou činnost si najal zdravotníky a sestry, kteří nevěděli, že cílem je získat DNA od lidí bydlících v podezřelém domě.

CIA se k této tajné operaci rozhodla na základě zjištění, že se do domu dostali lidé, kteří očkovali děti proti obrně.

Očkování zdarma

Aby akce nebyla odhalena a nepůsobila podezřele, Afridi nechal ve městě rozvěsit plakáty, že se bude očkovat vakcínou od pákistánské farmaceutické firmy Amson. V březnu začaly jím najaté sestry očkovat na chudém předměstí posádkového města proti hepatitidě B.

Podezření ale vzbudila skutečnost, že po první injekci nenásledovala po měsíci druhá, neboť šlo o vakcínu ve třech dávkách, které se dávají po měsíci a šesti měsících. V dubnu se lékař přesunul i se svým týmem na předměstí Bilal, kde žil bin Ládin.

Usáma bin Ládin na archivním snímku

Usáma bin Ládin na archivním snímku

FOTO: fotobanka Profimedia

Jeden z pákistánských úředníků přesun akce s odstupem komentoval slovy: „Celé to bylo nestandardní. Bilal je bohatá čtvrť. Proč by si ji někdo vybral pro očkování zdarma? A co dělá chirurg z Chajbaru v Abbottabádu?“

V domě Usámy bin Ládina

Zdravotní sestra Bachto Muchtar Bibiová zařídila vstup do domu obývaného bin Ládinem. Údajně s sebou dokonce měla nějaké speciální elektronické zařízení. Sama však nevěděla, co je cílem operace.

Vysoký plot a ostnatý drát chránily pevnost, kde se skrýval Usáma bin Ládin.

Vysoký plot a ostnatý drát chránily pevnost, kde se skrýval Usáma bin Ládin.

FOTO: fotobanka Profimedia

Podle listu Guardian akce selhala. Otázkou je, jak by se podařilo získat dost krve pro test DNA při očkování, kdy se vakcína vstřikuje a krev se nenabírá.

Afridi je jedním ze skupiny lidí, kteří pomáhali CIA při přípravě akce proti bin Ládinovi. Jako jediný ze zadržených je však stále ve vazbě.

Napětí mezi Pákistánem a USA

Pákistán je pobouřen americkou akcí, při níž byl na začátku května zabit na jeho území šéf teroristické sítě al-Káida. Od té doby se vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem prudce zhoršily. [celá zpráva]

USA zase vadí, že se ISI věnuje více lidem, kteří pomáhali CIA, než aby zjistila, jak je možné, že bin Ládin žil v Pákistánu v poklidu několik let.

Nálety bezpilotních letadel

USA také po zabití bin Ládina zvýšila počet široce kritizovaných náletů bezpilotních letadel na kmenové oblasti Pákistánu, kde se skrývají bojovníci radikálních hnutí. Během posledních třiceti hodin bylo při těchto náletech zabito na 39 bojovníků.

Americký bezpilotní letoun Predator na afghánské základně Bagrám

Americký bezpilotní letoun Predator na afghánské základně Bagrám

FOTO: fotobanka Profimedia

V pondělí v noci letouny vypálily několik raket, které zasáhly vozidlo s bojovníky na kmenovém území Severního Vazíristánu, uvedla ČTK. Šest mužů bylo zabito. O něco později rakety z bezpilotních letounů dopadly do nedalekého povstaleckého tábora a zlikvidovaly v něm 20 extremistů. V sousedním regionu Jižní Vazíristán ráno rakety z amerických strojů zasáhly další vozidlo, v němž zahynulo pět mužů.

Zatím poslední nálet se odehrál v Jižním Vazíristánu, kde raketa ve vesnici Dramala dopadla na dům, ve kterém zabila osm povstalců. Podle zdrojů z pákistánské rozvědky bylo mrtvých 13.

Od června bylo při podobných náletech zabito na devadesát lidí, uvedla agentura Reuters.