Hlavní obsah

Japonci objevili nové zdroje surovin, Čína nebude moci diktovat ceny elektroniky

– Tokio
Novinky,

Japonský objev velkého množství kovů vzácných zemin může zachránit prudce se rozvíjející oblast nanotechnologie i polovodičové elektroniky. Jejich takřka výhradním producentem je Čína, která uvedla, že v budoucnu bude prodávat jen to, co sama nespotřebuje.

Foto: Profimedia.cz

Průmyslově vyrobený krystal neodymoyttriohlinitého granátu Nd:YAG pro laser užívaný v lékařství

Článek

Japonští výzkumníci kovy objevili v bahně oceánu v hloubce 3500 až 6000 metrů v mezinárodních vodách mezi Tahiti a Francouzskou Polynésií. Tým vedený Jasuhirem Katem uvedl, že zásoby odhaduje na 80 až 100 miliard tun.

„Ložisko má velkou koncentraci vzácných zemin. Jen jeden kilometr čtvereční by byl schopen poskytnout pětinu současné globální roční spotřeby,“ uvedl Kato. Vytěžení jediného čtverečního kilometru by mohlo uspokojit celosvětovou rostoucí spotřebu yttria a kovů vzácných zemin. Ta nyní činí okolo 125 000 tun ročně, ale čeká se, že do roku 2015 naroste na 225 000 tun.

Kovy vzácných zemin jsou stejně jako yttrium a skandium zapotřebí v keramických kondenzátorech, při výrobě elektřiny z fotovoltaických článků, v laserech i magnetech harddisků. Jedná se o lanthanoidy (tedy prvky, které se nacházejí v periodické tabulce po lanthanu, jako je lutecium).

Ekologicky riziková těžba

V současné době jich 97 procent produkuje Čína, těží je v železnorudném dole v Bayan Obo. Většinu produkce si chce ponechat.

Menší množství produkuje ještě Rusko. USA důl v Mountain Pass uzavřely na konci devadesátých let. Důvodem je nejen to, že nemohli konkurovat čínským cenám, ale hlavně kvůli protestům ekologů i místních obyvatel, neboť při výrobě vzniká radioaktivní solanka, v níž je uran a thorium. Kovy vzácných zemin se louhují pomocí silných kyselin. Kvůli nebezpečné výrobě dochází často k ekologickým haváriím, jaké postihly opakovaně americký důl, když unikla radioaktivní solanka. Ruda se musí mnohokrát propláchnout silnou kyselinou, než se podaří separovat soli a kovy vzácných zemin.

Proto také zatím neplánuje těžbu ani Dánsko v Grónsku a USA obnovují těžbu jen velmi opatrně. I v Malajsii se zvedl odpor proti těžbě. Růst cen akcií společností těžících a produkujících kovy vzácných zemin přitom raketově rostl.

Japonský objev vyvolává obavy ekologů, aby nebylo moře znečištěno. Už těžba ropy zpod mořského dna způsobila mnoho ekologických havárií. Pod dnem oceánů se přitom nachází ještě značné množství dalších cenných prvků, jako měď nebo zlato.

Reklama

Výběr článků

Načítám