Hlavní obsah

Bin Ládinovi pomáhali radikálové napojení na pákistánskou rozvědku

Washington
Aktualizováno

Kurýr Usámy bin Ládina měl ve svém mobilním telefonu čísla na členy a velitele radikální islámské organizace napojené na pákistánskou tajnou službu ISI. Uvedli to američtí představitelé, které citoval list New York Times. Zástupce americké vlády ve Washingtonu k tomu řekl agentuře Reuters, že tuto informaci nemůže potvrdit. Radikální skupina ale vazbu na Ládina popírá.

Foto: Profimedia.cz

Usáma bin Ládin na archivním snímku

Článek

Mezi čísly na mobilním telefonu bin Ládinova kurýra, který byl zabaven 2. května při akci amerického komanda, jež zabilo šéfa al-Káidy, byl kontakt na člena skupiny Harakat al-mudžáhidín al-islámí. Tato skupina známá pod zkratkou HUM byla součástí bin Ládinovy podpůrné sítě v Pákistánu.

Američané ale neuvedli, s kým si kurýr telefonoval. Mělo jít o velitele z Jižního Vazíristánu, kde se členové al-Káidy ukrývali po léta. HUM mohla bin Ládinovi pomáhat s předáváním informací členům al-Káidy ukrývajícím se v kmenových oblastech Pákistánu.

Mobilní kontakty prozradily více

Američtí analytici při průzkumu telefonních čísel z mobilů zjistili, že si velitelé HUM  telefonovali s představiteli pákistánské rozvědky.

Tyto kontakty se nemusely nutně týkat bin Ládina a jeho ochrany, takže se nedá jednoznačně říci, že k bin Ládinově podpůrné síti patřila i tajná služba. Přesto ale jeden ze zdrojů newyorského listu řekl, že je telefon závažným článkem v pátrání po tom, jak se hledanému teroristovi dařilo tak dlouho unikat pozornosti pákistánské armády.

„Je to seriózní stopa. Je to směr, který prošetřujeme,“ řekl listu americký představitel.

Pochybné vazby

HUM má kořeny v okolí Abbottábádu a její vedení udržuje kontakty s Al-Káidou i s pákistánskou rozvědkou.

Vůdce skupiny Maulana Fazlur Rehma Chálil, který byl jedním z blízkých pákistánských spolupracovníků bin Ládina, žije v klidu u Islámábádu. V roce 1998 přitom spolupodepsal edikt, v němž bin Ládin nařizoval útočit na Ameriku. Skupina také bin Ládinovi předávala vzkazy.

Harakat al-mudžáhidín al-islámí vznikla v osmdesátých letech. Zpočátku se věnovala boji proti Sovětům v Afgánistánu, ale využívána byla i proti Indii ve sporném Kašmíru. Byla svázána s Tálibánem i al-Káidou. Bin Ládin byl také jedním z bojovníků proti Sovětům v Afghánistánu.

Role pákistánské rozvědky při krytí bin Ládina 

Dva bývalí vojenští velitelé radikálů a jeden jejich vysoce postavený bojovník, kteří přijímali dlouhá léta pomoc od ISI, jsou přesvědčení, že ISI hrála úlohu při ukrývání bin Ládina, píše list Times Of India. Jeden z velitelů je příslušníkem HUM. Další uvedl, že bojoval jako partyzán a patnáct let sloužil jako instruktor ve výcvikovém táboře. Placen byl pákistánskou armádou. Uvedl, že se dvakrát s bin Ládinem setkal. Jednou na jaře 2003, kdy bin Ládin v doprovodu čečenských a arabských bojovníků dorazil na sraz 90 radikálů v Severním Vazíristánu. Předtím ho viděl v Afghánistánu ještě před 11. zářím 2001.

Bývalý agent CIA Art Keller, který pracoval v Pákistánu v roce 2006, uvedl, že po odchodu ze země slyšel v roce 2007 pověsti, že HUM pomáhá bin Ládinovi při přesunech po Pákistánu.

Radikálové vazbu popírají 

Harakat al-mudžáhidín al-islámí vztahy pro BBC popřela: "Al-Káida má svou disciplínu, své myšlení, svou organizaci. My jsme nikdy nebyli v kontaktu s Usámou."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám