Ve středu brzo ráno čelil Tripolis další vlně náletů, která trvala přes půl hodiny. Výbuchy se ozývaly zejména v blízkosti Kaddáfího rezidence.

„Vývoj ukazuje, že čas pracuje proti Kaddáfímu,“ řekl tajemník Obamova bezpečnostního poradce Ben Rhodes. Zmínil nejen úterní půlhodinový nálet, ale také sílu vzbouřenců, kteří dokázali udržet Misurátu, Adžedabíju a Benghází. [celá zpráva],

„Jsme přesvědčeni, že Kaddáfího síly jsou pod děsivým tlakem,“ dodal Rhodes.

Hřib dýmu, který se utvořil nad jednou ze zasažených budov.

Hřib dýmu, který se utvořil nad jednou ze zasažených budov.

FOTO: Louafi Larbi, Reuters

Vrtulníky do akce

Jejich situace se může ještě zhoršit, protože BritánieFrancie oznámily, že nasadí nad Libyí bitevní vrtulníky, které umožní lépe a přesněji likvidovat obrněnou techniku a zasahovat ve městech.

Rhodes současně připomněl, že USA se sice už náletů neúčastnily, ale že hrály roli na počátku kampaně, při potlačení libyjské protivzdušné obrany. Nadále také poskytují logistickou podporu, zejména tankovací letadla, zpravodajské informace a pomáhají vést boj na poli elektronické války.

Dým nad Tripolisem po náletech NATO

Dým nad Tripolisem po náletech NATO

FOTO: Louafi Larbi , Reuters

Don Melvin a Slobodan Lekic v listu San Francisco Chronicle ale varují před přílišným optimismem. Zmiňují především změnu plánů – původně šlo o ustavení bezletových zón a ochranu civilistů, ale nyní stále více o odstavení Kaddáfího.

I když NATO opakuje, že komplex Kaddáfího sídla v Bab Azízíji bombarduje kvůli tomu, že slouží jako velitelství, nelze pominout, že při jednom z předchozích náletů zahynul Kaddáfího nejmladší syn s dětmi. A o nutnosti Kaddáfího odchodu mluví všichni západní politici, byť v rezoluci RB OSN 1973 zmíněn není.

Rusko proto ve středu odsoudilo zesílení leteckých útoků na hlavní město Libye. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova citovaného agenturou AFP se jedná o hrubý odklon od mandátu Rady bezpečnosti OSN dovolujícího spojenecké vojenské akce za účelem ochrany civilního obyvatelstva.

NATO hrozí slepá ulička

Varují ale před řadou nebezpečí této strategie, a to dokonce aniž by zmiňovali, že Libye je kmenově rozdělená. Upozorňují, že libyjská opozice je stále slabá, na čemž nic nemění ani to, že ji postupně uznává stále více zemí a otevře zastoupení v USA.

Dokládají, že samotné útoky ze vzduchu zatím nikdy nevedly k pádu režimu, což připomínají na případech Miloševičovy Jugoslávie a Iráku. Zmiňují také, že dopad útoků je malý, protože se kvůli nebezpečí protiletadlových děl malé ráže létá ve výši pěti kilometrů.

Největším problémem ale je, že NATO nemá plán, jak vycouvat, pokud by současná strategie neuspěla a může se ocitnout ve slepé uličce.

Británie vyvrací obavy 

Britský ministr zahraničí William Hague vyvracel obavy vyslovené bývalým šéfem britské armády Richardem Dannattem, že se západní státy nechaly vtáhnout v Libyi do konfliktu podobného válce v Iráku. Dannatt upozornil na paralelu se situací v Iráku v roce 2003, kdy Američany vedená koalice sesadila Saddáma Husajna a následně se potýkala s krvavou vzpourou.

Hague zdůraznil, že v Libyi taková situace jednoznačně nenastane: "Je nutné ukázat potřebný politický vývoj po odchodu Kaddáfího, a o tom samozřejmě jednáme s povstaleckou Přechodnou národní radou."

Nijak ale nekomentoval reálnou sílu rebelů.