„Přes 300 ozbrojených policistů bylo z bezpečnostních důvodů rozmístěno okolo vjezdů, v okolí objektu i ve městě,“ citovala televize zástupce policie. Bezpečnostní složky dokonce prohledávají místní obyvatele, kteří se vracejí domů, a kontrolují jejich totožnost.

Americká verze má řadu trhlin

Tři dny po triumfálním americkém oznámení Usámovy smrti vyvstala kolem oficiální verze popisu operace zveřejněné týmem Baracka Obamy řada nejasností.

„Administrativa se dopustila skutečných chyb,“ shrnul situaci časopis Time s tím, že Obama si tím přivodil jisté politické škody. Jeho preference nicméně díky Usámově smrti vyskočily v sondě listu The New York Times o 11 procent a bezmála tři pětiny Američanů prezidenta nyní hodnotí kladně.

Změněná fakta kolem různých momentů čtyřicetiminutového zásahu amerického komanda vyvolala dojem, jako by se původní verze určená pro veřejnost rozpadla – možná kvůli úniku informací. Nejasnosti se soustřeďují především na konkrétní fakta Usámovy smrti.

Zbraň u sebe neměl

V pondělí Bílý dům oznámil, že terorista byl ozbrojen a že byl zastřelen v přestřelce. Krátce nato následovalo změněné vyjádření: že žádnou zbraň v ruce neměl, ale chtěl se jí prý zmocnit, respektive že chtěl klást odpor. Nejasno panuje i kolem osudu dalších osob v Usámově útočišti. Mělo jich tam být asi dvacet. USA oznámily kromě zabití bin Ládina také smrt jeho syna, kurýra, jeho bratra a také jedné ženy.

Podle první zprávy to byla Usámova manželka, která údajně sehrála roli živého štítu. Pak se ale verze administrativy změnila: manželka nebyla štítem, nebyla ani zabita, ale poté, co se pokusila Usámu bránit, jen postřelena do nohy. Zabita byla jiná, blíže neurčená žena pobývající v domě.

Bralo komando nějaké zajatce? Nejprve z úst amerických činitelů zaznělo, že cílem bylo Usámu zabít, přičemž se zajatci se nepočítalo. Pak činitelé v Bílém domě připustili, že bin Ládin mohl být zajat, ale pouze za situace, že při tom nebudou ohroženy životy amerických vojáků. Usámovo tělo převezené na americkou letadlovou loď pak skončilo v Arabském moři.

Dále: kolik vrtulníků vlastně komando mělo? Čtyři, jak se uvádělo zpočátku, nebo dva? Ukazuje se nakonec, že tři: jednu ze dvou helikoptér, kterou vyřadila porucha, nahradila přivolaná záložní.

Jednou z mála nových konkrétních a zatím nezpochybněných informací je zato údaj, podle něhož se americké komando při akci zmocnilo deseti počítačových disků, pěti počítačů a více než stovky datových nosičů.

Pákistán: rodina je v nemocnici

Do amerického informačního polojasna mezitím vstoupil server al-Arabíja News čerpající z poznatků pákistánských služeb, jež dorazily na místo útoku poté, co Američané odletěli.

Server napsal, že v domě byla nalezena čtyři mrtvá těla a že tam byly zajištěny dvě ženy a šest dětí ve věku od dvou do 12 let. Měli to být hlavně členové Usámovy rodiny. Jedna z žen byla jeho manželka zraněná na noze či na rameni. Druhá patrně rodinná lékařka. Mrtvá žena na místě mohla být další Usámova manželka či příbuzná, která se obětovala, aby ho zachránila, sdělily pákistánské zdroje.

Členové Usámovy rodiny byli podle těchto zdrojů přepraveni vrtulníkem k ošetření do vojenské nemocnice v Ralvápindí.

Dvanáctiletá Usámova dcera „údajně řekla svým pákistánským vyšetřovatelům, že američtí vojáci jejího otce dopadli živého, ale zastřelili ho před členy rodiny,“ napsal server. Jeho tělo prý leželo v přízemí domu až do konce operace, pak ho komando odtáhlo k vrtulníku.

Další ze zadržených podle serveru vypověděli, že Usáma nebyl ozbrojen a ani nikdo z obyvatel domu po americkém komandu či po jeho vrtulnících nestřílel.

Usáma bin Ládin na archivním snímku

Usáma bin Ládin na archivním snímku

FOTO: fotobanka Profimedia

Někteří pákistánští činitelé dokonce tvrdí, že Usámův syn byl jen zraněn a odvezen v záložním vrtulníku, který přiletěl Američanům na pomoc.

Pákistánci prý v domě o 13 místnostech nenašli žádné zbraně ani výbušniny. „Nebyl tam žádný bunkr ani tunel,“ citoval server al-Arabíja News jednoho z důstojníků, který se podivil, proč si nejhledanější muž světa vybral právě takový dům.

Obama snímky mrtvoly nezveřejní

Nejasnosti kolem Usámovy smrti rozvířily debaty o tom, zda má Bílý dům publikovat snímky zabitého.

Pochyby budilo především to, že na záběrech měl mrtvý ustřelenou část lebky a že snímky svou drastičností mohly vyvolat velmi negativní reakce.

Ministryně zahraničí Hillary Clintonová prezidenta Baracka Obamu přesvědčovala, aby fotografie nebyly dány veřejně k dispozici, protože by to mohlo „Spojeným státům uškodit“. Šéf CIA Leon Panetta naopak ještě včera prohlašoval, že jsou na cestě ke zveřejnění.

Prezident nakonec rozhodl, že snímky nezveřejní. Oznámil to v rozhovoru pro televizní stanici CBS News. [celá zpráva]