„Pákistánská armáda a zpravodajská služba musí zodpovědět mnoho otázek, když vezmeme v potaz místo, dobu a zjevnou skutečnost, že objekt byl fakticky postaven pro bin Ládina,“ prohlásil předseda výboru pro ozbrojené síly senátor Carl Levin.

I John Brennan, protiteroristický poradce prezidenta USA přiznal, že je vzhledem k okolnostem nepředstavitelné, že by Usáma neměl v Pákistánu podpůrnou síť, a nijak nevyvracel domněnky, podle nichž nitky vedou až k oficiálním místům. Potvrdil, že Washington nyní vznáší otázky.

Oficiální Islámábád na akci amerického komanda reagoval dvojace – jak se ostatně stalo příslovečné pro jeho vztah k extremistům: hned po pondělním oznámení Baracka Obamy o zabití Usámy se k akci přihlásil.

Poté, co Američané uvedli věc na pravou míru, když Brennan potvrdil, že šlo o americké sólo, a že Pákistánci byli informováni, až když bylo po všem, se vyjádřil i pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí. Nikoliv však před vlastní veřejností, jak by bylo v tak zásadní záležitosti na území státu logické, ale jen v úterním vydání listu The Washington Post. Obracel se tedy spíš k Američanům a mezinárodní scéně: „Ačkoli nedělní události nebyly společnou operací, k odstranění Usámy bin Ládina jako trvalé hrozby civilizovanému světu vedlo deset let spolupráce a partnerství mezi USA a Pákistánem,“ napsal Zardárí s tím, že prý nevěděl, že Usáma žil nedaleko metropole.
„Kdo co udělal, není to hlavní. Problém bin Ládin je historií,“ přidal se jeho ministr zahraničí Salman Bašír.

V Pákistánu nezůstala jejich vyjádření bez odezvy: „V zemi je zabit nejhledanější muž světa, a prezident ani neosloví vlastní lid,“ upozornil na podivnost situace účastník sociální sítě.

„Neschopnost najít Usámu šokovala“

„Neschopnost Pákistánu najít Usámu šokovala,“ napsal tamní deník The News. Američtí zákonodárci rozezlení tím, že Usáma našel v Pákistánu de facto luxusní útočiště, stavějí otazník nad dalším poskytováním finanční pomoci.

„Dokud nebudou Kongres a americká veřejnost ujištěni, že pákistánská vláda nechrání teroristy, měla by být finanční pomoc pozastavena,“ žádá senátor Frank Lautenberg. „Znovu mi to říká, že Pákistán někdy hraje dvojí hru,“ soudí jeho kolegyně Susan Collinsová.

Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová naopak ocenila pákistánskou součinnost a také britský premiér David Cameron zdůraznil: „Budeme vznášet otázky, ale podle mne je v našem zájmu spolupracovat s vládou a lidem Pákistánu v boji proti terorismu, extremismu a pomáhat rozvoji této země.

Do Islámábádu tečou miliardy
V letech 2001–9 Islámábád obdržel devět miliard dolarů pro armádu a dalších 3,6 miliardy na ekonomické a diplomatické iniciativy.
Objevilo se však podezření, že z těchto peněz se vláda v roce 2004 pokusila pacifikovat pákistánský Tálibán.
Od roku 2009 běží pětiletý program, v jehož rámci Pákistán dostane od USA 7,5 miliardy dolarů. Američané si tak pojistili jeho součinnost v boji proti Tálibánu a al-Kajdá.