Britský ministr zahraničí William Hague cestou do Kataru na středeční jednání kontaktní skupiny pro Libyi řekl listu Daily Telegraph: „Musíme vyslat více letadel útočících na pozemní cíle, abychom ochránili civilisty.“ Podle něj se hledají i další země, které by se k útokům připojily. "Rádi bychom pokračovali ve zvyšování našich schopností ochránit civilisty v Libyi," dodal. Podle účastníků konference při ochraně civilistů jde o závod s časem.

Britský ministr zahraničí William Hague (vlevo) se svým francouzským protějškem Alainem Juppém před zahájením konference o Libyi.

Britský ministr zahraničí William Hague (vlevo) se svým francouzským protějškem Alainem Juppém před zahájením konference o Libyi.

FOTO: Carl Court, Reuters

Podle něj ale nemá jít o samoúčelnou eskalaci nebo demonstraci síly: „Letecké útoky jsou odpovědí na pohyby nebo útoky sil režimu. Co se stane, závisí na nich.“

List Daily Telegraph ale ve středu zjistil, že Typhoony, za 80 miliónů liber jeden, se nemohou používat k útokům na pozemní cíle, protože piloti na ně nebyli vycvičeni. Jsou připraveni na vzdušný boj.

Pilot u bojového letounu Typhoon na italské základně Gioia del Colle

Pilot u bojového letounu Typhoon na italské základně Gioia del Colle

FOTO: Giampiero Sposito, Reuters

Kontejnery s laserovými zaměřovači Litening za 160 miliónů liber ani nebyly podvěšovány a zůstaly v bednách. Piloti s nimi necvičili. Připravovali se na vzdušný boj.
Velitelé RAF nyní nařídili zintenzivnit výcvik v útocích na pozemní cíle. Vycvičeno v nich bylo dosud jen osm pilotů RAF.

Vysoký představitel RAF řekl listu, že se nepočítalo, že by piloti shazovali munici na pozemní pohyblivé cíle, což vyžaduje speciální výcvik, při kterém se musí využívat přímo laserem naváděná munice. Výcvik se však kvůli škrtům neprováděl. Stojí majlant, uvedl zdroj.

K útokům na pozemní cíle jsou proto používány stroje Tornado, dvě jejich perutě ale mají být v létě vyřazeny.

Kaddáfí musí jít

Hague vyzval i ke zpřísnění sankcí na Libyi a vyslání jasného poselství, že Kaddáfí musí odstoupit.

Mluvčí libyjských povstalců Mahmúd Avad Šammám v katarském Dauhá na jednání kontaktní skupiny pro Libyi zopakoval, že rebelové nepřijmou žádný mírový plán, jehož součástí by nebyl odchod libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

V Dauhá se ve středu jednalo i o tom, jak finančně podpořit vzbouřence. Šammám ale uvedl, že některé země spojenecké koalice zvažují možnost rebely vyzbrojovat. Itálie by o tom uvažovala, ale Německo je proti vojenskému řešení a belgický ministr zahraničních věcí Steven Vanackere řekl podle BBC: "Rezoluce OSN hovoří o ochraně civilistů a ne o jejich vyzbrojování." Německo také považuje za sporné poskytnout opozici peníze ze zmražených libyjských účtů.

Mluvčí libyjských povstalců také sdělil, že rafinerie ovládané rebely produkují 100 000 barelů ropy denně, jen minimum z tohoto množství však vyvážejí. Většinu spotřebují sami. Za export nedostávají platby v hotovosti, ale humanitární pomoc.

Humanitární krize

O humanitární krizi v Libyi hovořil hned na úvod schůzky katarský princ Šejk Tamin Hamíd Chalífa Sání. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dodal, že se humanitární situace v zemi stále zhoršuje a že pomoc může nakonec potřebovat až 3,6 miliónu lidí. Od počátku krize opustilo Libyi na půl miliónu osob.