Článek
Podle listu New York Times si Pákistánci přejí odchod 335 Američanů, většinou zaměstnanců CIA, nebo najatých CIA. Jde i o příslušníky speciálních sil.
Pákistán dále žádá, aby byli staženi muži najatí CIA, kteří se podílejí na aktivitách, o nichž nebyl Islámábád informován.
Odhaduje se, že odchod by se mohl týkat 25 až 40 procent mužů CIA v zemi.
Nálety oficiálně Islámábád odsuzuje, ale přivírá nad nimi oči. Mnohým obyvatelům země však vadí, přibývá protiamerických demonstrací. USA se sice nikdy nepřiznaly, že by nálety podnikaly americké stroje, obecně se však ví, že žádná jiná země je používat nemůže.
Při náletech bylo zabito nejen mnoho radikálů, včetně velitel Pákistánského Tálibánu Bajtulláha Mehsúda. Zemřely při nich také stovky civilistů.
Vzájemně vztahy se ještě zkomplikovaly, když agent CIA Raymond Davis zabil dva lidi, kteří se jej údajně pokusili okrást. Soud ho omilostnil, protože mu příbuzní pozůstalých odpustili.
Oficiálně bylo po schůzce ředitele CIA Leona Panetty a šéfa pákistánské tajné služby ISI Šúdži Paši sděleno jen to, že vztahy CIA a ISI mají pevný základ: „USA a Pákistán sdílejí širokou oblast shodných zájmů a výměna (názoru) ukázala potřebu úzce spolupracovat i v našem sdíleném boji proti teroristickým sítím, které ohrožují obě země," cituje z prohlášení BBC
Napětí bylo ale patrné z odpovědí pákistánského prezidenta Asífa Zardárího pro britský list Guardian, který řekl, že válka v Afghánistánu destabilizuje Pákistán. Omítl tvrzení Bílého domu, že Pákistán nemá plán boje s teroristy a že američtí politici situaci v zemi nerozumí.