To, že rebelové budou mít na jednání své vyjednavače, oznámil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Mluvčí povstalců v Benghází však řekl agentuře AP, že o tom nic neví. „Pozice Národní rady je od začátku jasná – žádná vyjednávání. Jediné, co musí (Kaddáfí) udělat, je zastavit bombardování a opustit zemi,“ řekl Mustafa Gheriání.

Předseda komise Africké unie Jean Ping řekl, že unie upřednostňuje přechodnou fázi zakončenou demokratickými volbami. Ping zdůraznil nevyhnutelnost politických reforem v zemi a nároky libyjského lidu, který se postavil vládě, označil za legitimní.

Jaké jsou výsledky jednání, není známo.

Koaliční síly mezitím pokračovaly v útocích na Kaddáfího tanky a dělostřelectvo na východě země, aby pomohly povstalcům k získání strategicky důležitého města Adžedabíja.

Do akcí v Libyi se více zapojí i NATO, které kromě dozoru nad dodržováním zbrojního embarga odsouhlasilo též převzetí zodpovědnosti za dodržování bezletové zóny. Celkové vedení ale zatím nepřebírá, americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla, že by se tak mohlo stát do týdne. [celá zpráva]

Přidají se Spojené arabské emiráty

Agentura Reuters citovala aliančního představitele, podle něhož se plánuje mise v souvislosti s bezletovou zónou na 90 dní. Tato doba by nicméně mohla být podle potřeby zkrácena či prodloužena. Úkol předpokládá nasazení desítek aliančních letadel. Clintonová rovněž uvedla, že 12 letounů poskytnou Spojené arabské emiráty.

Libyjský vzdušný prostor už pomáhají hlídat též katarské letouny Mirage 2000-5. Katar poskytl také dvě nákladní letadla C-17A k přepravě materiálu. Na zajišťování bezletové zóny se v současnosti přímo podílejí Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Řecko, Itálie, Norsko, Katar, Španělsko, Velká Británie a Spojené státy.