Nejhorší situace je u třetího reaktoru, který explodoval v pondělí. Jeho chlazení je nejobtížnější. Japonsko zvažuje, že požádá o pomoc USA. Chtělo také reaktory polévat vodou z vrtulníků, ale akce byla kvůli vysoké radiaci odvolána.

Stažení zaměstnanců komentoval premiér Naoto Kan. Podle něj by firma měla zvážit důsledky tohoto rozhodnutí. „V případě, že zaměstnance stáhnou, jsem si stoprocentně jistý, že to povede k pádu. Musíte to vyřešit,“ uvedl Kan.

Fukushima 50

Muži, kteří reaktory chladí, už získali přezdívku Fukushima Fifty (fukušimská padesátka).

Pracují s nepohodlnými respiračními zařízeními na ústech, na zádech mají těžké nádoby s kyslíkovou směsí. Na sobě mají kombinézy, které mají zabránit kontaktu radiace s tělem. „Prodírají se labyrintem mezi zařízeními v úplné tmě, kterou prořezávají jen kužele jejich svítilen, a jsou svědky opakovaných výbuchů po úniku vodíku z poškozených reaktorů,“ napsal o nich list The New York Times.

V elektrárně vzrostla míra radiace ze 100 na 250 milisievertů. V některých chvílích to podle britského serveru Guardian bylo i 400 millisievertů. Obvyklá dávka radiace za rok je jeden až dva milisieverty, zaměstnanci jaderných elektráren mají dávku dovolenu mírně vyšší.

Video

Expirované video

Poškozená jaderná elektrárna Fukušima. Zdroj: Reuters

Podobně jako například hasiči nebo záchranáři musí být připraveni na to, že v zájmu ochrany jiných životů nasazují ten vlastní, musí i oni počítat s poškozením svého zdraví. V budoucnu budou zřejmě více ohroženi rakovinou a v potaz musí vzít i možnost, že při chlazení reaktoru zemřou.

Pokud pracují na místech s nejvyšší radiací, střídají se ve skupinách.

"Bylo nemyslitelné, aby vzhledem k jejich zdraví na místě dál zůstávali," komentoval dočasné odvolání techniků japonský ministr zdravotnictví Joko Komijama. Uvažuje také o tom, že by na místo poslal větší množství lidí.

Z elektrárny bylo odvoláno 750 zaměstnanců, zůstala ona padesátka.

Lékaři měří míru ozáření ve zdravotním centru ve městě Hitači

Lékaři měří míru ozáření ve zdravotním centru ve městě Hitači.

FOTO: Asahi Shimbun, Reuters

Zůstat na místě katastrofy považují většinou za svou povinnost. "Samozřejmě že se obáváte o svou rodinu, ale zůstanete. Je tam velký smysl pro loajalitu a kamarádství, jste tam s lidmi, s nimiž pracujete roky," popsal možné pocity pro New York Times Michael Friendlander, který pracoval ve třech jaderných elektrárnách v USA.

Japonci mají navíc velký smysl pro loajalitu k zaměstnavateli a pro pracovní kolektiv a mnohé by ani nenapadlo elektrárnu opustit, pokud je jich třeba.

Video

Animace havárie jaderné elektrárny Fukušima. Zdroj: Reuters