"Mé rozhodnutí vzdát se tohoto úřadu neznamená, že se chci vzdát své odpovědnosti," řekl dalajláma v projevu v severoindické Dharamsale, kam se uchýlil v roce 1959 po potlačení protičínského povstání. Odchod z čela vlády podle něj není "projevem malomyslnosti," ale rozhodnutím, jež Tibeťanům prospěje.

"Už v 60. letech jsem opakovaně upozorňoval, že Tibeťané potřebují vůdce zvoleného svobodně tibetským lidem, kterému budu moci předat moc," řekl dalajlama. "Nadešla chvíle tento záměr realizovat."

O jeho úmyslu vzdát se politické činnosti informoval už loni v listopadu dalajlámův mluvčí. [celá zpráva]

Uvedl tehdy, že pětasedmdesátiletá hlava lamaistické církve odejde z politiky, ale nevzdá se své duchovní role.

Dalajláma
Dalajláma je titul nejvyššího představeného tibetské buddhistické školy Gelugpa, již založil učenec Congkhapa. Dalajláma je nejen náboženským, ale i politickým vůdcem Tibeťanů a tibetští buddhisté ho považují za vtělený projev bódhisattvy Avalókitéšvary.
Současný dalajláma je v pořadí čtrnáctým, jeho občanské jméno je Tändzin Gjamccho. Dalajlámou byl prohlášen v roce 1935 ve svých čtyřech letech. Od roku 1959 žije v Indii, kam uprchl před Číňany, kteří o osm let dříve Tibet vojensky obsadili.
Vzhledem k pokračující snaze Pekingu omezit vliv tradic a Tibet počínštit je ohrožen případný následovník dalajlámy. Když dalajláma v roce 1995 jmenoval jedenáctým pančenlámou (druhý nejvyšší duchovní) šestiletého Genduna Nyjmu, chlapec i s rodinou krátce nato zmizel a nikdo o něm už neslyšel. Čínské úřady záhy místo něj jmenovaly Gyaltsena Norbu