Už v pondělí ráno se sešla britská bezpečnostní rada. Cameron jí nařídil, aby vypracovala plány na bezletové zóny nad Libyí, aby nemohl Kaddáfí používat letadla proti vzbouřencům. Podle něj by měla být britská letadla schopna po vyhlášení zóny zasáhnout, pokud by vzlétly Kaddáfího stroje. Na Kypr, kde už je stroj AWACS, by se mohly přesunout Eurofightery Typhoon.

Cameron je také pro zvážení, zda by se neměly dodat zbraně vzbouřencům, ačkoli o víkendu souhlasil s embargem. V úvahu připadá také možnost, že by se zbraně dodávaly z humanitárních důvodů.

K plánovaným opatřením uvedl: "Připravovat je ale musíme, protože nikdo neví, co plukovník Kaddáfí podnikne proti svému vlastnímu lidu."

Bojové letouny Typhoon F2 patřící britskému letectvu

Bojové letouny Typhoon F2 patřící britskému letectvu by mohly být nasazeny při zajišťování bezletových zón na Libyí.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Británie se už v Libyi angažuje i vojensky. O víkendu podnikla napůl utajenou operaci speciálních sil a letectva na odvoz Britů a cizinců z pouště, kde těžili ropu.

Video

Britské Herculesy evakuují cizince z libyjské pouště

Jediné, co Cameron vylučuje, je vyslání pozemních vojsk: „Nechceme se dostat do situace, kdy použijeme pozemní vojska,“ řekl britský premiér. Ovšem přesně stejná taktika selhala opakovaně v Jugoslávii. Bezletové zóny v Bosně nezabránily masakru civilistů a samotné nálety Miloševiče nezlomily. Také Izrael musel proti libanonskému Hizballáhu nakonec zahájit pozemní operaci, protože ze vzduchu jej nezdolal. O bezletových zónách uvažuje i EU, v noci o nich Cameron jednal s francouzským prezidentem Sarkozym.

Nasazení síly proti Libyi ale Francie nepreferuje. Vládní mluvčí Francois Baroin v úterý novinářům řekl, že Francie dává přednost humanitární pomoci před vojenskou akcí. Vláda vyslala dva letouny do Benghází se zdravotnickou pomocí a další podporu připravuje.

Americká letadlová loď USS Enterprise proplouvá Suezským průplavem, aby byla připravena u libyjských břehů.

Americká letadlová loď USS Enterprise proplouvá Suezským průplavem, aby byla připravena u libyjských břehů.

FOTO: Reuters

Pro bezletové zóny jsou i USA. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová uvedla: „Všechny možnosti jsou na stole. Aktivně zvažujeme vyhlášení bezletových zón.“

Současně ale zdůraznila, že hlavním důvodem přeskupování amerických lodí u libyjských břehů je snaha včas zajistit humanitární pomoc, protože v Libyi docházejí potraviny. Ovšem letadlová loď USS Enterprise, která 15. února proplula Suezským průplavem, by mohla být použita i k zajištění bezletových zón.

Podle expertů není pravděpodobné, že by USA v brzké době podnikly v Libyi jakoukoli vojenskou akci.

Cameron napravuje obraz Británie

Cameron se snaží napravit obraz Británie, která se s Libyí zapletla více, než by jí bylo milé. Nejde jen o propuštění atentátníka na civilní Boeing 747 nad skotským Lockerbie, ale hlavně o dohody s Kaddáfím, které podepsal Tony Blair v roce 2004. Ty zajistily společnosti BP podíl na těžbě.

Nyní se ukázalo, že Británie do Libye dodávala i vojenský materiál a existovaly i plány, že by libyjští důstojníci studovali na britských vojenských akademiích.

S obskurním režimem se zapletla i prestižní Londýnská škola ekonomie, která od nadace Kaddáfího syna Saífa dostala 1,5 miliónu liber na výzkum o rozvoji demokracie a občanské společnosti v severní Africe. Poslal jí je, když školu ukončil.  Známá britská vysoká škola nyní vyšetřuje podezření, že Saíf opsal doktorandskou práci. Stejně tak se vzdala části finančního daru, který jí Sajf Islám poskytl po dokončení studií. Část peněz ale už použila.

Cameronovo cvičení ve válečnické rétorice ale ohrožuje jeho koaliční vládu. Liberální demokraté vojenskou akci odmítají. Jeden z jejich vysokých představitelů uvedl: "Žádná vláda s Liberálními demokraty nezahájí novou válku na Blízkém východě.“

Britský C-130 Hercules na Maltě před letem do Libye

Britský C-130 Hercules na Maltě před letem do Libye

FOTO: Darrin Zammit Lupi, Reuters

Cameron také zcela otočil, protože za vlády labouristů odsuzoval rychlost, s níž se Londýn angažoval v Iráku a v Afghánistánu, a řekl, že britské zahraniční politice chyběla trpělivost. Ještě loni, když se řešila zoufalá finanční situace armády, kdy se vyřadila ze služby letadlová loď Ark Royal a kolmostartující Harriery, říkal, že si dala Británie příliš mnoho závazků bez toho, aby pro ně zajistila dost zdrojů. [celá zpráva]