Článek
Podle zprávy z televize bude každé rodině vyplaceno 500 libyjských dínárů (7000 korun), které mají lidem pomoci pokrýt zvyšující se výdaje za potraviny. Až o 150 procent budou také navýšeny mzdy některých zaměstnanců veřejné správy.
Obama hledá rychlé řešení pro Libyi, nevylučuje vojenský zásah
Krveprolití v Libyi opět ukázalo, jak obtížné je přijít s rychlou a efektivní reakcí. Rada bezpečnosti OSN sice vyzvala k ukončení násilí, ale tím to skončilo. Americký prezident Barrack Obama proto v noci na pátek hledal podporu pro svůj plán, který zahrnuje sankce i vyslání humanitární pomoci. Na stole je i vojenský zásah.
Americký prezident Barack Obama jednal se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym, britským premiérem Davidem Cameronem a šéfem italského kabinetu Silviem Berlusconim. Už předtím Bílý dům uvedl, že jsou na stole všechny možnosti včetně zásahu USA bez podpory dalších zemí. Vyslání sil v podobných případech umožňuje Charta OSN, mělo by však být schváleno.
Muammar Kaddáfí při svém televizním vystoupení
"Nevylučuji bilaterální varianty. Nic nevylučuji," odpověděl mluvčí Bílého domu Jay Carney na otázku, zda USA zvažují vojenské kroky. V prvé řadě ale Washington usiluje o zavedení sankcí proti Libyi ze strany Rady bezpečnosti OSN. Ta však zatím jen odsoudila násilí vůči demonstrantům a vyzvala k jeho ukončení.[celá zpráva]
Strach z nasazení chemických zbraní
Panují navíc obavy, že by mohl Kaddáfí použít proti vzbouřencům chemické zbraně. Uvedl to bývalý ministr spravedlnosti Mustafa Abdil Chalíll v televizi Al-Džazíra. Libye má stále značné množství yperitu, asi 9,5 tuny. V roce 2003 souhlasila, že ukončí vojenský jaderný program a vojenský program výroby chemických zbraní. Zlikvidovala ale jen 50 procent zásob yperitu
Jedná i NATO
Ministři obrany zemí Evropské unie v Budapešti projednávají vývoj v Libyi s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem.
Rada OSN pro lidská práva v pátek na mimořádné schůzce k Libyi projedná přijetí rezoluce, která požaduje pozastavení členství této země v radě a chce nezávislé vyšetřování tamního násilí proti demonstrantům. Schůzka 47 členů rady OSN se koná z iniciativy Evropské unie.
Návrh rezoluce soudí, že vyšetřovatelé OSN by některé násilí v Libyi mohli označit za zločiny proti lidskosti. Dokument vyzývá libyjské úřady, aby respektovaly vůli a tužby svého lidu.
Švýcarsko zmrazilo peníze
Švýcarsko ve čtvrtek zmrazilo všechny účty, které by mohly patřit Kaddáfímu a jeho rodině, a odsoudilo násilí, kterého se libyjský vůdce dopustil na svém lidu. Podle agentury AP ale není jasné, kolik má Kaddáfí ještě v alpské zemi peněz. Většinu prý převedl jinam už před dvěma lety, když tam byl obviněn jeden z jeho synů, že se dopouštěl násilí na služebnictvu. K podobnému kroku Švýcarsko přistoupilo v uplynulých týdnech i v případě bývalých prezidentů Tuniska a Egypta.
Podle depeší zveřejněných serverem WikiLeaks disponoval Kaddáfí aktivy ve výši 32 miliard dolarů. [celá zpráva]
Opět se ukazuje, jak pomalé je mezinárodní společenství, i když je akčnější než za dob války v Jugoslávii, kdy to trvalo ještě mnohem déle. Vyslání vojsk OSN v roce 1950 do Koreje bylo ale schváleno dva dny po útoku KLDR.
V Benghází je 390 obětí
Boje mezi protivládními vzbouřenci a silami věrnými plukovníkovi Kaddáfímu podporovanými zahraničními žoldnéři si vyžádaly podle německé agentura DPA 390 obětí. Řekl to šéf bezpečnostních složek tohoto východolibyjského města Núrí Obajdí. Zraněno bylo 1300 osob.
Na náměstí Mučedníků v Zavíji bylo zabito 17 demonstrantů a zraněno dalších 150, když město napadly vládní síly.
Ve městě Bajdá podle sdělení jednoho policisty vzbouřenci zabili na dvě stě žoldnéřů. Ti prý měli slíbeno 12 000 dolarů za každého zabitého odpůrce Kaddáfího režimu.