Americká vláda vyslala loni do neklidných jižních provincií tisíce posil a zintenzivnila útoky. Spousta bojovníků Tálibánu se stáhla do sousedního Pákistánu. Vedení je tlačí, aby se vrátili a vystupňovali boj, což přinejmenším teď nechtějí.

„Mluvil jsem s některými veliteli a těm se bojovat nechce,“ řekl 45letý velitel z jihu, jenž se v hnutí angažuje od roku 1994. „Rozhodně panuje neshoda mezi polními veliteli a vůdci ohledně jejich požadavků na odchod do boje,“ dodal.

Svoji roli hraje Pákistán

IHT uvedl, že na pokračování války mají podíl pákistánská armáda a tajné služby. Příslušníci Tálibánu reportérům řekli, že vedení Tálibánu tlačí velitele do dalších bojů na naléhání svých pákistánských ochránců. Povstání rozšiřuje vliv Pákistánu do jižního Afghánistánu, napsal deník.

Velitelé nemají příliš na výběr, protože se rovněž musejí spoléhat na Pákistán, jenž poskytuje útočiště jejich rodinám, pověděli listu lidé v Kandaháru, kteří jsou znalí poměrů v Tálibánu. To potvrdil i zpovídaný polní velitel, který řekl, že velitelé příkazy nadřízených splní, ačkoliv se k nim stavějí váhavě.

Spojenecké velení hlásí, že tálibové utrpěli v závěru loňského roku masivní ztráty v důsledku tvrdších a častějších útoků. Deníku International Herald Tribune to potvrdil i spojence tálibů v provincii Hílmand, kde podle něj povstalci loni přišli o 500 bojovníků.

Situace podle NATO není nepodobná na severu. „Rozhodně váhají s návratem do této oblasti,“ řekl v Arghandábu kapitán ze 101. letecké divize Matthew Crawford s tím, že na podzim se velitelům Tálibánu v nouzi stávalo, že na jejich žádost o pomoc nikdo ze spolubojovníků neodpověděl. Zpovídaný velitel Tálibánu potvrdil, že na jednom místě nikdy nesetrvá déle než den. Přiznal též množství obětí v řadách povstalců. „V porovnání s dobou před dvěma lety, kdy byli lidé ochotni jít do boje, je nálada jiná. Jsme bojováním unaveni a mluvíme o tom. Přísahali jsme však, že tuto zemi nenecháme cizincům,“ uvedl.