Kazachstán bude volit novou hlavu státu 3. dubna. Tomuto rozhodnutí předcházela diskuse, zda vůbec hlasování pořádat: koncem loňského roku skupina poslanců navrhla zrušit prostřednictvím referenda pro příštích deset let prezidentské volby a ponechat v čele státu Nazarbajeva. Prezident tuto iniciativu vetoval, ale parlament ho přehlasoval. Poslaneckou myšlenku prodloužit Nazarbajevovi stávající mandát až do roku 2020 nakonec s definitivní platností zamítl ústavní soud.

Parlament poté schválil Nazarbajevův návrh uspořádat prezidentské volby letos v dubnu; jejich řádný termín by přitom byl až příští rok. Právě skutečnost, že hlasování bude předčasné, považuje opozice za protiústavní.

"Oznamujeme náš záměr nezúčastnit se předčasných prezidentských voleb... Požadujeme, aby se hlasování konalo ve lhůtě stanovené ústavou," citovala agentura AFP představitele strany Azat.

Nazarbajev, který byl do funkce se sedmiletým mandátem zvolen v prosinci 2005, zdůvodňuje předčasný termín tím, že myšlenka referenda a její odmítnutí by mohly v zemi vyvolat nežádoucí rozkol. Je prý proto nutné, aby se lidé mohli k osobě prezidenta vyslovit co nejdříve.

Popularitu zajišťuje Nazarbajevovi ropa

Někdejší komunistický předák Nazarbajev vládne v Kazachstánu již přes dvacet let a jeho režim je považován za autoritářský. Bohaté zásoby ropy a zemního plynu zabezpečují zemi přebytkový rozpočet; díky štědrým sociálním výdajům ze státní pokladny se Nazarbajev v patnáctimilionovém Kazachstánu těší velké popularitě a zahraniční kritiku se mu daří tlumit díky přízni ruských i západních investorů.

Pozorovatelé nepochybují, že Nazarbajev získá podporu výrazné většiny voličů a že účast jakéhokoli protikandidáta bude pouze symbolická.